Tento článek z roku 1987 se zabývá nadcházející návštěvou sovětského vůdce Michaila Gorbačova v Praze pohledem mluvčího Charty 77 a filosofa Ladislava Hejdánka. Hejdánek v rozhovoru zdůrazňuje, že klíčovým gestem pro získání důvěry československé veřejnosti by měla být omluva za invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Text popisuje atmosféru v disentu, která je poznamenána neustálým policejním dohledem, ale také rostoucí nejistotou režimních úřadů vůči Gorbačovovu reformnímu kurzu. Zmiňuje rovněž kuriózní možnost studentských demonstrací, které by paradoxně vyjadřovaly podporu sovětskému vůdci proti domácímu ortodoxnímu vedení KSČ. Hejdánek sice vnímá Gorbačova jako pokrok ve srovnání s jeho předchůdci, vyjadřuje však skepticismus ohledně skutečného dopadu reforem na život v normalizovaném Československu. Zpráva také přibližuje Hejdánkův osobní osud jako uznávaného učence, který musel kvůli svým politickým postojům a působení v Chartě 77 pracovat v dělnických profesích, například jako topič.