Tato disputace z 14. dubna 2005 navazuje na předchozí diskuse o H. tezích týkajících se mytického myšlení a nepředmětných intencí. Jan Kuneš (K), Václav Němec (N) a L. Hejdánek (H) se zabývají vztahem předmětnosti a nepředmětnosti, subjektivity a subjektnosti, a to v kontextu filosofické inspirace u Spinozy, Hegela a Whiteheada. N. rozvádí své pojetí, že dilema předmětných a nepředmětných intencí existuje již na předpojmové úrovni, zatímco H. argumentuje proti ahistorickému pohledu a rozlišuje mezi pojmovostí, narativitou a běžnou řečí. Diskuze se dále prohlubuje do otázek původu řeči, povahy významu (nesubjektivní, neintersubjektivní) a vztahu nepředmětnosti k evolučnímu procesu. Zkoumá se, zda vznik nových, komplexnějších forem a struktur ve vývoji lze připsat vlivu nepředmětnosti, což N. navrhuje chápat jako interakci mezi subjekty a ryzí nepředmětností, přičemž sama nepředmětnost může reagovat na chování subjektů. H. však namítá proti možnosti myšlenkového přístupu k ryzí nepředmětnosti a jejímu přímému měření. V závěru se debata dotýká imanence nepředmětnosti, pojmu subjektu jako události, spinozovského konceptu substance a Leibnizovy monadologie v kontextu uspořádanosti světa a jednoty dění v nepředmětnosti.