Text se zabývá kuriózní situací kolem vydání prvního úplného francouzského překladu stěžejního díla Martina Heideggera, Bytí a čas, v roce 1985. Ačkoliv byla Heideggerova filosofie ve Francii velmi vlivná, na kompletní překlad se čekalo dlouhých 58 let od původního vydání originálu. Hlavní příčinou byla zablokovaná autorská práva nakladatelství Gallimard, které po dekády nebylo schopno zajistit dokončení překladu započatého v roce 1964, a zároveň znemožňovalo jiným subjektům dílo vydat. Tato patová situace vyústila v protestní „pirátské“ vydání, které připravil Emmanuel Martineau v omezeném nákladu pro knihovny a odborníky. Autor článku tento počin hodnotí jako sympatický projev odporu proti kulturní stagnaci a nakladatelskému monopolu. I přes pochybnosti o kvalitě narychlo pořízeného překladu zdůrazňuje morální význam takového činu, který upřednostňuje nápravu nešvarů kulturní politiky před striktním dodržováním problematických pravidel. Případ slouží jako univerzální příklad střetu mezi institucionální mocí a potřebami intelektuální obce.