Tento text shrnuje rozhovor s profesorem Ladislavem Hejdánkem o hledání pravdy a podstatě dialogu. Profesor Hejdánek zdůrazňuje, že cesta k pravdě není pevně daná a nelze ji zaručit institucemi či dogmaty. Svoboda spočívá v nejistotě cesty, kde poznání směřuje k něčemu společnému, co není obsaženo v žádném z partnerů dialogu. Dialog, považovaný za řecký vynález, slouží k vzájemnému porozumění a pochopení záměrů druhého, nikoli jen k povrchní výměně informací. Pravda není vlastnictvím nikoho, ale existuje nad dialogem jako nejvyšší norma a kritérium. Je descendentní, přichází k nám a proměňuje se, není neměnná, jak tvrdila řecká filosofie. Skutečná cesta k pravdě je možná pouze ve společenství s druhými, jejichž různost je klíčová, protože žádný jednotlivec není dokonalý. Židovská tradice na rozdíl od řecké chápe pravdu jako výzvu k činu a neustálému objevování.