Tento rozhovor s filosofem Ladislavem Hejdánkem z roku 2011 zkoumá hluboké souvislosti mezi individuální existencí, biologií a náboženským myšlením. Hejdánek zdůrazňuje, že život existuje pouze jako konkrétní individuální bytost a kritizuje pojetí nepersonálních životních sil, jako je Bergsonův élan vital. Ústředním tématem je napětí mezi řeckým a židovským dědictvím v evropské kultuře. Zatímco řecké myšlení vneslo do křesťanství statický dogmatismus, židovská tradice přinesla zásadní důraz na osobní odpovědnost a tvůrčí začínání „znovu“. Autor reflektuje pojetí víry jako situační a činorodé orientace v protikladu k předmětné dogmatice. V závěru Hejdánek varuje před současným úpadkem do hedonismu a „odmítáním dospělosti“, které interpretuje jako selhání křesťanské civilizace. Cestu k záchraně lidství vidí v nové reformaci a odvaze k autentickému individuálnímu životu, který se nespokojí s pouhou setrvačností či kolektivním rozpuštěním identity.