Tento text, představující přípravné poznámky k rozhovoru, kriticky zkoumá pojmy „víra“ a „náboženství“. Autor upozorňuje na sémantickou nejednoznačnost těchto termínů, která ztěžuje jejich statistické i vědecké uchopení, a konstatuje absenci jednotného systému v religionistice a filosofii. Hlavním tématem je evoluce a kultivace religiozity, kterou autor přirovnává k vývoji umění. Klíčový moment spatřuje v historickém přechodu od světa mýtu k novým formám orientace. Zatímco mýtus se opírá o neměnné archetypy a pravzory, což může v dobách krizí omezovat adaptabilitu společenství, modernější formy náboženskosti umožňují inovaci a nekonformní přístup. Právě schopnost kritické reflexe a opuštění strnulých vzorů jednání je podle autora zásadní pro přežití a rozvoj lidstva. Text tak předkládá víru jako dynamický proces kultivace lidské vnímavosti a smyslu pro orientaci ve složitém světě, přesahující pouhé lpění na tradici.