Textový záznam přednášky se zaměřuje na fenomenologický a filosofický rozbor pojmů „osvětí“ a „svět“ v souvislosti s dílem Martina Bubera. Autor vysvětluje rozdíl mezi zvířecím osvětím (Umwelt), které je uzavřené a funkčně omezené, a lidským světem, jenž je charakterizován otevřeností. Tato otevřenost je zprostředkována vstupem do světa řeči. Zatímco zvíře je ve svém prostředí „zakleto“, člověk se rodí „na svět“, což mu umožňuje svobodu a dialog. Klíčovým tématem je Buberova teze o dvojím postoji člověka, vyjádřeném základními slovy „Já-Ty“ a „Já-Ono“. Na příkladu dítěte, které poprvé osloví otce, text ilustruje, jak slovo není pouhým označením věci, ale konstitutivním aktem, který zakládá bytostný vztah. Promluva celou bytostí v relaci Já-Ty vytváří prostor vzájemnosti, v němž se jedinec teprve stává člověkem. Svět tedy není pouhým „skladištěm věcí“, nýbrž dynamickou sítí vztahů a významů otevřenou skrze řeč.