Tento dokument představuje dotazník z jara roku 1985, který byl rozeslán československým intelektuálům, umělcům a vědcům v období hluboké kulturní krize a systémové státní represe. Úvodní text popisuje drastické podmínky tzv. normalizace, kdy byly stovky tvůrčích osobností nuceny opustit svá zaměstnání, jejich díla byla zakázána a komunikace mezi tvůrci a veřejností byla uměle přerušena. Klíčovou částí dokumentu jsou odpovědi filosofa Ladislava Hejdánka, který reflektuje svou osobní zkušenost s dlouholetou profesní perzekucí. Hejdánek, jemuž bylo z ideologických a náboženských důvodů znemožněno svobodně bádat, popisuje úpadek oficiálního myšlení a přesun autentické filosofie do soukromé, neoficiální sféry. Ve svých úvahách zdůrazňuje, že východisko z izolace nespočívá v očekávání reforem od státní moci, ale v osobní iniciativě, neformálních mezinárodních kontaktech a evropské vzájemnosti. Text nabízí cenný vhled do strategií intelektuálního odporu a snahy o zachování kontinuity české kultury navzdory totalitnímu útlaku.