Tento dokument obsahuje příspěvek Ladislava Hejdánka pro 3. fórum Charty 77, které bylo v lednu 1988 násilně přerušeno Státní bezpečností. Hejdánek analyzuje hlubokou krizi tehdejší československé společnosti, charakterizovanou rozporem mezi opatrným oficiálním hodnocením a všeobecným pocitem nejistoty. Autor reflektuje vliv sovětské perestrojky a kritizuje neschopnost vládnoucí garnitury i omezené možnosti reformy v rámci komunistické strany. Varuje před náhlými politickými zvraty kvůli ekonomické křehkosti země a zdůrazňuje nezbytnost morální obrody a postupného vývoje. Místo čekání na velké politické programy prosazuje rozvoj pestrých, nezávislých občanských iniciativ zdola. V doplňujícím rozhovoru Hejdánek upřesňuje, že Charta 77 nemá být politickou organizací s vlastním programem, nýbrž morálním a právním základem. Politické působení signatářů by mělo probíhat v jiných strukturách, avšak vždy v souladu s principy lidských práv a zákonnosti. Text tak představuje významnou úvahu o možnostech překonání totalitního systému v předvečer společenských změn.