Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Filosofie


<<  <  1 / 6   >   >>
záznamů: 30

Filosofie

Emanuel Rádl (1933)
Filosof je nejšťastnější, je-li odloučen od vlády veřejného mínění, je-li ve své tiché pracovně; věří, že tam jemu (a nikomu jinému) zjevuje se absolutní pravda; on sám mluví s Bohem, on sám stojí tváří v tvář absolutnu; on pochopil, on je prorokem nové pravdy, kterou nikdo nechce uznat. Není, nechce být mluvčím veřejného mínění; protestuje proti němu ve jménu své pravdy.
(0948, Dějiny filosofie I., Jan Laichter, Praha 1932, str. 3.)
vznik lístku: duben 2004

Filosofie - srozumitelnost

Emanuel Rádl (1932)
Moje maminka byla prostinkou obchodnicí v malém městečku a já jsem studoval. Často jsme hovořívali o poměru těchto dvou povolání, obchodu a studia. Maminka byla hrdá na svůj malý obchod: na to že obchod uživí velkou rodinu, že obchodník má přímý styk s potřebami lidu, vyzná se v lidech a dovede jim poradit, že výsledek opravdové práce v obchodě je makavý, slovem, že obchod tkví jakoby v samém srdci života. Jaký vztah ke skutečnému životu má však studium, sedění nad knihami, čtení románů, spisování? Maminka uznávala význam studia a měla respekt před ním; k čemu však doopravdy jest? Jaký jest jeho poměr k té praktické činnosti, jejíž výsledek snadno rozpoznáš u obchodníka v krámě, u rolníka na poli, u zedníka na vystavěné zdi? ... Je už to velmi dávno, co jsme spolu takto hovořívali; zkusil jsem promyslit teď toto thema, nikterak neobvyklé v hovorech intelektuálů s lidmi povolání praktického. Ale nepodařilo se mi podat je tak, aby můj rozbor mohl /VI/ číst prostý obchodník, rolník, dělník,ačkoli vlastně o nich a o jejich poměru k idálům studovaného člověka tuto jednám; spis je mnohem učenější než být měl. To je nedostatek, který jsem nedovedl překonat; ale thema, poměr mezi praktickým zaměstnáním a studiem, zůstalo. (V Praze, v červnu 1932.)
(Dějiny filosofie I., předmluva, Praha 1932, s. V-VI.)
vznik lístku: květen 2000

Filosofie

Emanuel Rádl (1933)
Ptejte se, k jakému boji sociálnímu, politickému, mravnímu, náboženskému je výzvou spis filosofický – a dostanete odpověď o jeho významu.
(0948, Dějiny filosofie I., Jan Laichter, Praha 1932, str. 7.)
vznik lístku: duben 2004

Filosofie

Emanuel Rádl (1933)
Filosofie neplatí jen abstraktní hodnotou svých pouček, nýbrž i temperamentem a životní praxí svých přívrženců.
(0244, Romantická věda, Jan Laichter, Praha 1918, str. 253.)
vznik lístku: duben 2004

Filosofie

Emanuel Rádl (1933)
Toto prostředí. tj. společnost poslouchající výklady zkušených lidí, vyptávající se společnost, v níž filosofie byla duchovním zápasem mezi filosofem a posluchačem, bylo novotou na světě. … Tu po prvé filosofie byla výsledkem spolupráce dvou stran, vykládajícího a chápajícího. Nic podobného nebylo v orientě. Tam myslitel, mág, stál ve světě sám a sám; utíkal se na poušť nebo do kláštera; mlčení bylo jeho posláním; mluvil-li přece, podobaly se jeho projevy jakoby zpěvu ptáka, který zpívá, protože jeho instinkt, jarní nálada a hormóny v těle jej ke zpěvu nutí. Jeho píseň nikomu nic nepraví; nejvýš nepřímo působí na posluchače, budí v něm neurčité nálady, které se opět jen jakoby nákazou přenášejí dále.
(0948, Dějiny filosofie I., Jan Laichter, Praha 1932, str. 69-70.)
vznik lístku: duben 2004