Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Událost



Událost – co jest

Emanuel Rádl (1933)
Podobně jako tento Laplaceův t. zv. „geniální duch“ si vede i Kant v Theorii nebes; vypočítává tímto způsobem vznik sluneční soustavy i zeměkoule. Tyto spekulace /291) nejsou historií vesmíru. Dejme tomu, že před dávnými časy jednou cizí hvězda jakás spadla do slunce; změnila jeho velikost a žár a změnila rázem i oběh planet kolem něho i osudy bytostí na nich; tuto novou událost není lze vypočíst z předpokladů teorie Kantovy a Laplaceovy – ale historie studuje právě nové události, jakými byl na př. Alexandr Veliký, Galilei, Kant, události nevypočitatelné. Pojetí události jako něčeho, co se sběhlo v určité době a na čem dějiny visí jako na hřebíku, Kantovi a jeho nehistorické době schází, a tu jest chyba teorie nebes. Vědcové dnes jeho theorii přičítají jen historickou cenu; vymýšlejí jiné teorie o vzniku vesmíru, zdá se však, stejně nehistorické.
(0948-II, Dějiny filosofie II., Praha 1933, str. 290-91.)
vznik lístku: únor 2007

Pochopení | Události | Událost – pochopit z ní samé | Realismus

Emanuel Rádl (1913)
Tuto filosofii vědy stavím proti učení o pokroku objektivního vědění. Opírá se o realistický světový názor, který našel nejhlubší výraz v románech F.M.Dostojevského a za který u nás bojoval Tomáš Garrigue Masaryk. Tento realismus (který má s realismem francouzských spisovatelů společné snad jen jméno) souvisí s mnohém /48/ ohledu také s filosofií Nietzschovou. Realistickou se tato metoda nazývá proto, že si dává za úkol líčit události. Osobnosti jako Paracelsus, Leonardo či Stahl tvoří její přímo daný objekt (res), a nikoli pouhé stadium, jímž prochází vědecká pravda. Představují objekt, který musí být pochopen jen ze sebe samého.
(Dějiny biologických teorií novověku I., Praha 2006, str. 47-48.)
vznik lístku: únor 2007