LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


Příroda

Emanuel Rádl (1933)
… Opravdu jest říše existencí jedinou říší?
Zkusme být empiričtější a důslednější než Locke sám. Zákony politické prý nepatří do říše věčných existencí; jsou vytvořeny člověkem k jeho praktickým účelům. Podle Locka obdobně neexistuje ani věčná idea tohoto světa, nýbrž tvoříme si ji pro svoji potřebu. Když je tomu tak, /129/ pak mravní idey také „nejsou“, nýbrž jsou zřízením mysli, aby mohla jednat; jsou podobné zákonům politickým; lidé je ustanovují a mimo toto ustanovení neexistují. Proč by však jiné idey než politické a mravní měly být druhu jiného? Všechny idey, tj. všechno to, co si uvědomujeme, je pak jen zřízením mysli; je to prostředek pouhý, abychom mohli myslit a jednat; idey si neuvědomujeme, nýbrž ustanovujeme. Také matematika a logika není pak nám dána (není popisem toho, co jest), nýbrž jsou to nástroje, vyrobené člověkem na ovládnutí skutečnosti. Pak ovšem ani počitky neobstojí jako dané věci i počitky, tj. např. barva zelená, vůně růže, drsný povrch atd. jsou jen konstrukce ducha; nejsou to zjevy, nýbrž jsou prostředky; nejsou nám dány, nýbrž jsou ad hoc sestrojeny. Jaký důvod však máme zastavit se před přírodou a prohlašovat o ní, ta jediná že jest objektivně daná a že nezbývá než ji uznat? Proč bychom nebyli důslední a neprohlásili také přírodu, t.j. prostor, těla v něm rozložená, hvězdy, lidi, společnost, myšlenky lidí za pouhé zřízení mysli? Jako „původně“ nebylo státu (jak učil Hobbes), tak „původně“ nebylo přírody; lidé si ji ustanovili, aby mohli spořádaně jednat, stejně jako si zřídili stát. Tato modrá obloha tedy neexistuje; nemohu se na ni podívat; nemohu ji nikomu ukázat. Duch náš si ustanovuje, zřizuje modrost, klenbu nebes a vzdálenost její k jakýmsi účelům. Zdá se vám toto domyšlení anglického empirismu absurdní? Znázorněme si na příkladě, že je prostší než se zdá. …
(0948-II, Dějiny filosofie II., Praha 1933, str. 128-29.)
date of origin: březen 2002

Pravda a „příroda“ | Příroda a „pravda“

Emanuel Rádl (1933)
Antika a středověk hledaly přesné vyjádření pro to, co všichni věděli; metodou byla dialektika, původně rozhovor mezi lidmi, neboť pravda byla mezi člověkem a člověkem. V nové době člověk stojí sám a sám proti nekonečné přírodě, mrtvé, němé, neznámé; nelze s ní mluvit, není žádného dorozumění s ní, lze jen opatrně vnikat do ní jako do nepřátelské země, zabezpečovat každý krok a pořád se ohlížet dozadu. K tomu cíli je třeba nové logiky, jakési válečné metody na dobytí přírody; toto nové pojetí indukce formuloval Bacon. Třeba jest prý studovat fakta a pokračovat od jednotlivých faktů k obecným zásadám; neboť pravda je v přírodě a je třeba ji tam hledat; nový vědec nechť se podobá mravencům, kteří sbírají materiál a zpracovávají jej. Jde o to, zjednat si pravý obraz přírody jakoby v rovném zrcadle; dosud vládly falešné obrazy („idoly“).
(0948-II, Dějiny filosofie II., Praha 1933, str. 110.)
date of origin: říjen 2005