LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


<<    <   2 / 3   >    >>
records: 12

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
V dějinách náboženského života se ovšem objevují prý i plody rozumu, dogmata; nejsou to prý ani pokusy o vystižení pravdy, ani zákony pro jednání; jsou prý to jen popisy zbožného hnutí mysli, výlevy citů, a nemají ceny pro vědu; věda, dílo rozumu, se netýká náboženství, plodu citů; proto všechny kritika dogmat, zázraků i theologie jde prý mimo vlastní náboženství; theologie, věda o Bohu, je prý apriori nemožna.
Jest prý jen jedno všeobecné náboženství, které se projevovalo různými historickými formami; tyto formy pak nazýváme náboženstvím zjeveným; byly založeny náboženskými hrdiny, kteří vystihli originálně to, co žije v srdci všech lidí. Přijde doba, kdy nebude třeba církví, které jsou také jen stupněm ve vývoji zbožnosti; už dnes platí, že čím je kdo náboženštější, tím je necírkevnější. Protestantství a katolictví se tedy rozplývají v jednom křesťanství; křesťanství a pohanství se rozplývají v jednom všenáboženství.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 485.)
date of origin: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
... Pietismus nedbal hranic církevních, přezíral vyznání a odevzdával se hlavně citové zboženosti. Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 168-69.)
date of origin: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
... Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 52-53.)
date of origin: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
... Herder dal německý a slovanský výraz Rousseauově učení o lidu, o dějinách, o státu.
... Také Schellingův kult mythu, Schleiermacherův panteismus a učení o počátcích filosofie a civilizace v mythu, hledání hlubokého smyslu v pohádkách a národních písních atd. atd. sbírají své prameny v mlhavých slatinách mythu Herderova. Zvláště však jest Herder Herderova. Zvláště však jest Herder filosofem konservativního ducha středoevropského, který bezvládně přijímá „dané poměry“ jako dílo přírody a troufá si jen spekulovat o jejich hlubokém tajném smyslu.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 348.)
date of origin: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
Následkem reformační opravdovosti se lhostejnost náboženská snáze ujímala v zemích katolických (v Italii a osvícenské Francii) než v Anglii a v Německu. Ještě osvícenec Kant zachraňoval svou filosofií mravnost a /53/ náboženství. V devatenáctém století nastal rozvrat reformace nejprve v Německu (vlivem Schleiermacherovým), potom i v Anglii, a nastává dnes i ve Spojených státech.
Po světové válce jsou ideály reformační ve větší krisi než renesance. Dnes se ozývá renesanční amoralismus a intelektualismus i z Anglie i ze Spojených států, kdežto puritanismus, nejvlastnější dítě reformace, je i ve své vlasti nenáviděn.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 52-53.)
date of origin: srpen 2012