LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


Víra a rozum

Emanuel Rádl (1933)
… Viděli jsme, jak od počátku křesťanství se zahnízdil předsudek, že víra je projev souhlasu s daným učením, tedy akt intelektuální. Locke mu také podléhá ve spise o Rozumnosti křesťanství, který se stal vlivným faktorem ve vývoji deismu. Víra prý není nic jiného než pevný souhlas mysli, který, je-li regulován, jak je naše povinnost, nemůže být dán ničemu leda na základě dobrého důvodu. Tedy věřit musíme, tj. musíme souhlasit s pravdou; ale máme právo žádat důkazů. … „Rozum musí být naším posledním soudcem a vůdcem ve všem.“ Byl příliš zaujat racio/131/nalismem své doby: víry jako spoléhání, jako důvěry, víry, která hory přenáší a která je dříve, než začneme rozumovat a dává rozumování a pochybování teprve smysl, Locke neznal.
(0948-II, Dějiny filosofie II., Praha 1933, str. 130-31.)
date of origin: říjen 2005

Víra a metafyzika | Metafyzika a náboženství

Emanuel Rádl (1933)
Učení o potřebě rozumové kritiky ve víře bylo pro Locka a pro mnohé jiné kompromisem mezi naléhavostí církevníků a lhostejností „hobbistů“. Pro sebe a pro mnohé jiné tímto prvním pokusem o demokratizaci křesťanství kompromis našel, ale zavedl následující doby na scestí. Viděl kolem sebe finessy theologů a zatvrzelost církevníků, protestoval proti nim tím, že ukazoval na praktičnost a prostotu opravdového křesťanství; bylo to pochopitelné, ale nebylo to správné. „Spisovatelé a zápasníci o náboženství je naplňují finesami a vyšperkovávají pojmy, z nichž dělají pak nutnou a základní jeho část; jako by pak nebylo jiné cesty do církve než skrze akademii nebo lyceum. Ale většina lidí nemá kdy pro učenost a logiku ani pro příliš jemné distinkce scholastické. Potřebují však praktického vedení, pro které najdou prosté poučení v Novém zákoně od Ježíše a apoštolů, sboru to mužů, složeného z největší části z nevědomých, ale produševnělých rybářů.“ Je to správný protest proti intelektualismu theologů; náboženství je praktický život a jeho příkazy bývají prostší, než je dělají theologové. Prostota náboženství však nevylučuje z něho obtížné věci metafyzické; stačí si přečíst několik vět z evangelia Janova, abychom byli v těžké theologii: tvrdáť byla někdy slova Ježíšova; kdo je mohl slyšeti? A praktičnost neznamená nedostatek hloubky. To pozdější pokračovatelé filosofie Lockovy přehlédli; zjednodušovali a zjednodušovali náboženství, až jim nezbyly než triviální mravní předpisy, které nakonec vyvětraly také.
(0948-II, Dějiny filosofie II., Praha 1933, str. 131.)
date of origin: říjen 2005

Pravda a přesvědčení individuální | Přesvědčení („víra“) ve vědě | Víra (přesvědčení) ve vědě | Věda a přesvědčení („víra“)

Emanuel Rádl (1905)
Neboť opravdu přesvědčení, ať vědecké, ať jakékoli, není mimo nás, ani ve faktech, ani v theoriích, ani ve filosofii, neboť každý máme už předem přesvědčení, ale skryté, nepochopené; v sobě samých je musíme hledati, a fakta, filosofie jsou jen reagenciemi, kterými své smýšlení poznáváme. Chcete-li, sbližte si toto probíjení se fakty s „uměleckým tvořením“, nechcete-li mu říkati „vědecké hledání pravdy“; v tom se obojí stýká že jest projevem individuální víry.
Jednaje o vědeckých otázkách, Mareš však napořád šlape po této své zásadě. Kdo bojuje za vědu, která jest individuálním poměrem k přírodě, ten bude nenáviděti prázdná hesla, kterým říkají Kant, Darwin, a kterým dávají jména končící na –ismus, do žádní z církví nepůjde. Kdo žádá, aby věda byla životem, ten nezačne žíti vědu filosofickými abstrakty, neboť život jest během všedních událostí a nejhlubší pravdy jsou v nejobyčejnějších faktech.
Mareš se zastavil v půli cestě: vyslovil požadavek po individualizaci vědecké, ale neprovedl ho. ...
(Dějiny biologických teorií novověku II, Praha 2006, str. 430.)
date of origin: únor 2007