LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


Křesťanství a církve

Josef Lukl Hromádka (1931)
Jsem si tedy vědom, že v dnešním ovzduší je těžkým úkolem vzbudit pozornost pro ústřední otázky křesťanského myšlení a pro problém církve. Jsme odcizeni křesťanství a církvi – odcizeni nábožensky, mravně, filosoficky, kulturně, sociálně. Neznalost toho, co je křesťanství, roste dnes tak, že přestává i uvědomělý boj proti církvi. Citovaný již historik-sociolog americký zmiňuje se o ... /25/ ... Tentýž autor připomíná ...Ve Velké Britanii není situace po této stránce mnoho odlišná; ve Francii bude prakticky činných křesťanů ještě méně. U nás je formálně vyšší procento církevních příslušníků, ale praktická účast na církevním životě nebude mnohem vyšší; ovzduší veřejného života je u nás nábožensky spíše slabší. O světodějném pokusu Sovětského Ruska vybudovat stát, společnost a vzdělanost na základech nenáboženských a protináboženských, nebudu zatím mluvit.
Ale právě proto, že veřejné mínění je dnes nábožensky lhostejné a že znalost křesťanství stále upadá, je již z kulturně dějinných důvodů důležito, abychom poznávali podstatu toho, co kdysi bylo zřejmou mocí, ale co dnes leží okolo nás jakoby v troskách, zkamenělinách a rozbitých střepech. Křesťanství a křesťanské církve tvořily dějiny. Třeba je jejich dějinný význam kulturními filosofy zmenšován, ukáže se snad rozborem křesťanských náboženských a myšlenkových základů, že křesťanství formovalo naše duše více než je navenek patrno. Opakuji, co jsem řekl na počátku, že je potřebí vskutku jemného a kladně zvídavého rozboru, abych vystihli ty skryté náboženské síly, které určovaly směr dějinného života i nejniternější základy našeho myšlení a mravního vědomí.
Nemýlí-li nás všechny příznaky, dojde i u nás v dohledné době ...
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 22-23.)
date of origin: říjen 2007

Křesťanství a antika (řecká a římská)

Josef Lukl Hromádka (1931)
Že křesťanská theologie a církev našly tak intimní vztah právě k antické filosofii a umění a k římskému právu, nebylo způsobeno pouze dějinnými a zeměpisnými okolnostmi. Z mých výkladů je, doufám, patrno, a bude ještě patrnější, proč to byli Plato a Aristoteles, kterých mohla theologie a církev především upotřebit ve svém myšlení i praksi, a proč římské právo stalo se intimním spolupracovníkem církve na výchově západních národů evropských. Ne každá filosofie a ne každé /162/ právo mohlo vejít v synthesu s křesťanskou věrou a církví. Ale církev nepřijela antické filosofie, umění a římského práva, aby je v dobách kulturní a politické anarchie je nezachránila a předala nezměněně novým národům. Theologie i církev zápasily vnitřně s tendencemi antického myšlení i římského právního řádu.
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 237.)
date of origin: červenec 2007

Církve a křesťanství

Josef Lukl Hromádka (1931)
Církve – a to je nejpovážlivější zjev – nenalezly vždy ani nábožensky pravého, živého a léčivého slova. Posláním církve je poselství víry a volání k návratu k Bohu. Toto poslání se nedá nahradit ani nejchytřejší přizpůsobivostí náladám dne, ani nejhorlivější činností v oblastech mimonáboženských. Náboženský nedostatek církví účinně přispěl k tomu, že dnešní svět tak málo rozumí základům a podstatě křesťanské zbožnosti. Moderní myslitelé náboženští (Tolstoj, Emerson, Thoreau, Taine, Ruskin, Rousseau, Amidů) jsou známější než křesťanští světcové, reformátoři a myslitelé.
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 24.)
date of origin: říjen 2007

Křesťanství – složky

Josef Lukl Hromádka (1931)
... Ale to neznamená, že směry náboženské nehnětou lidských duší a že nedávají pečeť myšlení a životu jednotlivých vyznavačů a celých národů. Je třeba velmi jemného rozboru, abychom porozuměli jejich vlivu a abychom vystihli a zhodnotili ty náboženské síly a pravdy, které tvoří dějiny. V dnešním poválečném a revolučním údobí evropských dějin, kdy se ozývají hlasy o krisi a pádu evropské kultury, kdy jsou všichni zmateni nejrůznějšími hesly a kdy až hluboko do osobního a rodinného života zasahuje mravní, náboženská i kulturní skepse, je rozbor křesťanských myšlenkových, mravních a kulturních složek úlohou velmi naléhavou. Jde o to, nalézt kořeny našeho života v pravé jejich hloubce a odhadnout jejich zdraví. Znalost křesťanství v jeho plnosti a rozmanitosti je jedním z předpokladů spolehlivé dějinně filosofické konstrukce i kulturní hygieny.
Ale porozumět ústředním pravdám křesťanským je nutno také k tomu, abychom poradili otcům, matkám, učitelům, vychovatelům, soudcům, lékařům a osvětovým pracovníkům, zda něco a co z křesťanské zbožnosti a mravnosti je dobrým pomocníkem ve všední praksi a nejtišší výchovné práci. Člověk potřeboval vždy a bude potřebovat spolehlivých norem pro své osobní rozhodování, direktivy pro své svědomí, útěchy v nezdarech a neštěstí, posily ve své slabosti a podnětů ve chvílích únavy a resignace.
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 9-11.)
date of origin: září 2007