LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


Víra (zbožnost) | Zbožnost (víra)

Josef Lukl Hromádka (1925)
…každá tvořivá a živoucí zbožnost je útočná a hledá uplatnění ve všech oblastech lidské vzdělanosti. Podivuji se často, jak náš moderní člověk sice volá, aby se náboženství osvědčovalo i v praxi a veřejném životě, ale jak se zase brání veřejné údernosti náboženské a odkazuje zbožnost do problematických zákoutí citu a ideálního snění.
(3812, Katolicism a boj o křesťanství, Praha 1925, s. 60.)
date of origin: březen 2000

Víra – živé jádro

Josef Lukl Hromádka (1931)
Všechny tyto otázky odkazují nás nejen do dějin a do historických sporů církevních, nýbrž dotýkají se bezprostředně přítomnosti a zasahují do bližší i vzdálené /29/ budoucnosti. Filosof dějin, theolog, vychovatel i politik uvědomí si při rozboru křesťanství a křesťanských církví, že jde o nás o všechny, o kulturu srdce i společnosti. V našich výkladech nebudou hlavním předmětem minulost a historické otázky o vzniku a vývoji křesťanství, nýbrž vnitřní podstata a idea křesťanská, osobitá síla a náplň křesťanských útvarů, myšlenkový princip v křesťanství, norma jeho mravního vědomí a trvalý obsah jeho náboženského poselství. Pokusíme se odhalit za dogmatem, theologickou soustavou, kultickým řádem a církevním zřízením živé jádro a realitu víry, která stále a stále je tísněna ztuhlou tradicí a přirozenými sklony lidské povahy, ale která svou vzpourou proti běžné logice i etice lidské koná záchrannou službu věřícím i nevěřícím.
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 28-29.)
date of origin: říjen 2007

Bůh jako „norma“ | Víra – její aktivita

Josef Lukl Hromádka (1931)
... Studium lidského vědomí, myšlení, mravního rozhodování a uměleckého tvoření, jakož i rozbor právních řádů a zákonů, podle kterých vznikají a kterými se řídí kulturní svazky, rodina, společnost, stát, hospodářský život, – to vše má kladný význam pro theologické myšlení i pro aktivitu víry. Theolog věří, že v lidském duchu, který je stvořen Bohem, jsou předpoklady, aby poznal stopy Božího díla ve světě a aby si uvědomil konkretní závazek vůči Bohu. Znalost zákonů a řádů kulturního a dějinného života umožňovala theologii a církve úspěšnější práci ve světě.
Bylo právě u nás upozorněno na důležitý fakt, že církev od svého počátku přála umění a umělecky tvořila a že z církevních otců a spisovatelů nikdo nebyl absolutním nepřítelem umění. Tato these je v naprostém souhlase s tím, co bylo právě řečeno o poměru církve k filo/159)sofii. Jako filosofie a ostatní kultura vůbec, tak i umění zvláště je v křesťanské církvi předmětem velmi kritického soudu. Nejvyšší hodnota a norma křesťanova života je nad světem v Bohu; filosofie a umění patří však ke světu stvořenému. Ale i umění a umělecká krása ukazují ve své čistotě k nadsvětnému řádu Božímu. Mají i theologicky své místo v oblasti činné víry.
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 158-59.)
date of origin: červenec 2007

Víra a dějiny

Josef Lukl Hromádka (1931)
Tato voltairovská mravní a náboženská skepse zjevně i skrytě se uplatňuje proti víře v ideály – a ovšem proti víře náboženské. Odtud se rodí také nezájem o dějiny a nechuť vyrovnávat se poctivě se vším, k čemu nás dějinné osobnosti a proudy volají a zavazují. Uznáváme pouze hrubou sílu a tvrdý tlak přírodních mocností, hospodářských potřeb a státního poručnictví. Světová válka a světová revoluce zesílily tuto skeptickou mravní a náboženskou náladu.
Dějiny všech národů jsou jevištěm velkého zápasu víry i nevěry, věrnosti ke zděděným ideálům i zrady, opravdové oddanosti i lstivého pokrytectví. Všechny směry a pravdy náboženské bez přestání zápasí o uznání /5/ a vítězství. Nelze čekat, že některé náboženství zvítězí trvale a s konečnou platností. I křesťanství, které nejrozhodněji se bilo za své poselství a které v misijním rozpětí vidí hlavní projev své životnosti, očekává, že jeho pravda bude uznána obecně teprve na konci lidských dějin. Ale to neznamená, že směry náboženské nehnětou lidských duší a že nedávají pečeť myšlení a životu jednotlivých vyznavačů a celých národů. Je třeba velmi jemného rozboru, abychom porozuměli jejich vlivu a abychom vystihli a zhodnotili ty náboženské síly a pravdy, které tvoří dějiny. V dnešním poválečném a revolučním údobí evropských dějin, kdy se ozývají hlasy o krisi a pádu evropské kultury, kdy jsou všichni zmateni nejrůznějšími hesly a kdy až hluboko do osobního a rodinného života zasahuje mravní, náboženská i kulturní skepse, je rozbor křesťanských myšlenkových, mravních a kulturních složek úlohou velmi naléhavou. Jde o to, nalézt kořeny našeho života v pravé jejich hloubce a odhadnout jejich zdraví. Znalost křesťanství v jeho plnosti a rozmanitosti je jedním z předpokladů spolehlivé dějinně filosofické konstrukce i kulturní hygieny.
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 4-5.)
date of origin: červenec 2007

Zbožnost (víra) | Víra (zbožnost)

Josef Lukl Hromádka (1925)
... každá tvořivá a živoucí zbožnost je útočná a hledá uplatnění ve všech oblastech lidské vzdělanosti. Podivuji se často, jak náš moderní člověk sice volá, aby se náboženství osvědčovalo i v praxi a veřejném životě, ale jak se zase brání veřejné údernosti náboženské a odkazuje zbožnost do problematických zákoutí citu a ideálního snění.
(3812, Katolicism a boj o křesťanství, Praha 1925, s. 60.)
date of origin: březen 2014