LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


Pravda x neskrytost

Martin Heidegger (1964)
Překládám-li jméno ALÉTHEIA tvrdošíjně jako neskrytost, pak se tak neděje z lásky k etymologii, nýbrž kvůli věci, kterou musíme brát v úvahu, jestliže to, co se nazývá bytím a myšlením, myslíme způsobem, který jí odpovídá. Neskrytost je jakoby element, v němž je teprve dáno jak bytí a myšlení, tak i jejich sounáležitost. ALÉTHEIA je sice na počátku filosofie jmenována, ale v následující době není filosofií výslovně jako taková myšlena. Neboť od Aristotela je věcí filosofie jakožto metafyziky myslet jsoucno jako takové ontotheologicky.
Je-li tomu tak, pak také nesmíme soudit, že filosofie něčemu nevěnuje pozornost, že něco zanedbává, a že proto trpí nějakým bytostným nedostatem. Poukaz na to, co ve filosofii nebylo myšleno, není kritikou filosofie. Je-li nyní třeba nějaké kritiky, pak spíše kritiky pokusu, který se od „Bytí a času“ stává stále naléhavějším, totiž pokusu tázat se na konci filosofie po možném úkolu myšlení. Neboť poměrně pozdě se nyní klade otázka: Proč se tu ALÉTHEIA už nepřekládá běžným jménem, totiž slovem „pravda“? Odpověď musí znít:
Pokud se pravda chápe v tradičním „přirozeném“ smyslu jako na jsoucnu vykázaná shoda poznání se jsoucnem, nebo také pokud se pravda vykládá jako jistota vědění o bytí, nesmí být ALÉTHEIA, neskrytost ve smyslu světliny, s touto pravdou ztotožňována. ALÉTHEIA, neskrytost myšlená jako světlina, skýtá spíše teprve možnost pravdy. Neboť pravda sama může stejně jako bytí a myšlení být tím, čím jest, jen v živlu světliny. Evidence, jistota každého stupně, každý způsob verifikace veritas, pohybuje se už „spolu s ní“ v oblasti vládnoucí světliny.
ALÉTHEIA, neskrytost myšlená jako světlina přítomnění, není ještě pravda. Je potom ALÉTHEIA méně než pravda? Nebo je více, protože /31/ pravdu jako adaequatio a certitudo teprve poskytuje, protože přítomnění a zpřítomňování nemůže být dáno mimo dosah světliny?
Tato otázka nechť zůstane jako úkol přenechána myšlení. Myšlení se musí zamyslet nad tím, zda tuto otázku také vůbec může klást, pokud myslí filosoficky, tj. v přísném smyslu metafyziky, které se toho, co je přítomné, dotazuje pouze co do jeho přítomnění.
V každém případě se ujasňuje toto: Otázka po ALÉTHEIA, po neskrytosti jako takové, není otázkou po pravdě. Proto bylo věci nepřiměřené, a tudíž zavádějící nazývat ALÉTHEIA ve smyslu světliny pravdou.
(Konec filosofie a úkol myšlení, př. Iv.Chvatík, Praha 1993, str. 29+31.)
date of origin: duben 2004

Pravda a „technika“

Martin Heidegger (19)
Tázat se na techniku znamená tázat se na konstelaci, v níž se odehrává (ereignet) odkrytost a skrytost, v níž se odehrává (ereignet) to, co bytuje jakožto bytnost pravdy.
A přece, co nám pomůže pohled do konstelace pravdy? Hledíme do nebezpečí a spatřujeme růst toho, co přináší záchranu.
Tím ještě nejsme zachráněni. Avšak jsme tím osloveni, abychom v narůstajícím světzle toho, co přináší záchranu, doufali (verhoffen). Jak má toto doufání vypadat? Zde a nyní a ve skrovné podobě tak, že o to, co přináší záchranu, budeme v jeho růstu pečovat. V tom je zahrnuto, že budeme mít neustále na zřeteli ono krajní nebezpečí.
To, co je pro techniku bytostné, ohrožuje odkrývání, hrozí možností, že všechno odkrývání se rozplynu ve zjednávání a všechno se bude ukazovat pouze v nezakrytosti na způsob použitelného stavu. Lidské konání se nikdy nemůže setkat s tímto nebezpečím bezprostředně. Lidský výkon nemůže nikdy sám toto nebezpečí zahnat. Lidské zamyšlení však může uvážit, zda to není tak, že všechno, co přináší záchranu, musí mít vyšší, avšak zároveň příbuznou a odvrácenou bytnost jako to, co je ohroženo.
Nemohlo by pak nějaké počátečněji poskytnuté odkrytí přivést k prvnímu zazáření v rámci nebezpečí ono zachraňující, které se v technickém věku ještě spíše skrývá než ukazuje?
(Otázka techniky, in: 7290, Věda, technika a zamyšlení, Praha 2004, str. 33.)
date of origin: únor 2005

Ek-sistence a existence | Pravda a ek-sistence

Martin Heidegger (1969)
Die Ek-sistenz, ekstatisch gedacht, deckt sich weder inhaltlich noch der Form nach mit der existentia. Ek-sistenz bedeutet inhaltlich Hinaus-stehen in die Wahrheit des Seins. Existentia (existence) meint dagegen actualitas, Wirklichkeit im Unterschied zur bloßen Möglichkeit als Idee. Ek-sistenz nennt die Bestimmung dessen, was der Mensch im Geschick der Wahrheit ist. Existentia bleibt der Name für die Verwirklichung dessen, was etwas, in seiner Idee erscheinend, ist. ...
(Über den Humanismus, in: 2226, Platons Lehre von der Wahrheit, Bern 1947, S. 70.)
date of origin: září 2013