Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Heidegger – nápaditost (a intuice)
Jan Patočka
(1964)
Co se týče rozdílu mezi hypokeimenon a substantia, nedají se věci tak interpretovat, jak si mnozí myslí. Heideggerovy postřehy jsou nápady a žádná prověřená věda, ta by to teprve měla vzít pořádně do ruky a prozkoumat na celém kontextu výraziva určitého druhu. Proto /194/ bych byl opatrný zvláště s tím pravěkem, rasovými záležitostmi atd., protože to jsou intuice za intuicemi a na intuicích stavěné. Celou heideggerovskou nápaditost je třeba probrat znovu zrnko za zrnkem, oddělit plodné od plev.
(Z dopisu 7/69 Václavu Richterovi z 30. 6. 1969.)
(7164, Dopisy Václavu Richterovi, Praha 2001, str. 193-94.)
vznik lístku: duben 2008
Heidegger o epochách filosofie (metafyziky)
Jan Patočka
(197x)
(Pat) Ne, podívejte se, Heidegger kupříkladu tvrdí, že v rámci metafyziky jsou si všechny filosofie rovny. Nemá žádný smysl mluvit o nějaké dokonalosti jedné filosofie proti druhé. V Heideggerovi je to řečeno takto: „Chybí nám jakékoli měřítko, které by dovolovalo odhadnout dokonalost jedné epochy vůči jiné. Neexistuje dokonce ani žádné právo, abychom tímto způsobem hodnotili. Platónovo myšlení není dokonalejší než Parmenidovo, Hegerova filosofie není dokonalejší než Kantova. Každá epocha filosofie má svoji vlastní nutnost. Že nějaká filosofie je taková, jaká je, musíme prostě přijmout. Nicméně nám nepřísluší dávati jedné přednost před druhou, jako to platí o různých světových názorech.“ (Das Ende der Philosophie und die Aufgabe des Denkens.)
Tohle je přece strašné. Jako kdyby se různé metafyziky nebyly ve skutečnosti rozvinuly vzájemnou diskusí! To znamená popření jakékoli metafyzické pravdy! Nejen že metafyzika není pravdivá jako taková, nýbrž není zde žádný vztah! Různé metafyziky nejsou podle Heideggera výtvorem lidí jakožto empirických bytostí, je to ve skutečnosti bytí samo, které se v nás vyvíjí. -- Bytí samo – to je specifikum Heideggerova pojetí – není něco hotového, nýbrž vytváří se, je v pohybu. Ovšem ten pohyb je konečný, jak jsme viděli, metafyzika se uzavře. Heidegger říká: „Veškerá metafyzika je platonismus.“ Nietzsche svoji filosofii označuje jako obrácený platonismus. Platonismus je zde nauka o dvojím světě. Nietzsche říká: „Wie die sogenannte wahre Welt zur Fabel wurde“.
(Může filosofie zaniknout? – přednáška 197?, z odpovědí v diskusi, rkp.; bez diskuse otištěno in: Filosofický časopis, roč. XXXVIII., 1990, č. 1-2, str. 3–20.)
vznik lístku: březen 2007
Heidegger o „bytí“ (poslanost – Geschick)
Jan Patočka
(197x)
Já se domnívám, že jeden ze základních nedostatků u Heideggera je ten, že se sice snaží vyjasnit a do jisté míry i vyjasňuje podmínky, za kterých se naše hledání pravdy koná, ale to hledání pravdy samo spadlo pod stůl. Bytí, které nám umožňuje, abychom hledali pravdu, nám tu pravdu nedává. A u Heideggera to vypadá, jako kdyby nám ji skutečně dávalo. Bytí je jenom předpoklad pro to, abychom my sami, historický jev, studovali tu ... a kupříkladu je mým přesvědčením, že ... podívejte se: to nebyla záležitost seslání bytí (jak on tomu říká „Geschick des Seins“, že bytí nám tak říkajíc posílá určité tvůrčí možnosti). V čem spočívá bída dnešní doby po stránce filosofie? V TOM, ŽE FILOSOFIE UŽ NEMŮŽE TVOŘIT. Netvoří žádné koncepty. Co dnes je tvůrčí, je v oblasti ontické, tam se tvoří pořád nové vědecké a technické koncepty. Ale filosofie netvoří. Filosofie mlčí. Proč? Protože bytí přestalo posílat (úsměv). Bytí je konečné, je vyčerpáno. Ale vezměte si např. vztah mezi Platónem a Aristotelem. To přece není takový vztah, že by bytí něco poslalo. Jistěže poslalo. V platónské ideji. Ale v platónské ideji to poslalo zrovna tak Platónovi jako Aristotelovi. Platón sám se zkritizoval. A Aristotelés z toho vyvodil určité důsledky. To není tak, že bychom do té věci vůbec neviděli, že by se z nějaké temné hloubi pořád vysílalo nějaké tajemné záření.
(Může filosofie zaniknout? – přednáška 197x, z odpovědí v diskusi, rkp.; bez diskuse otištěno in: Filosofický časopis, roč. XXXVIII., 1990, č. 1-2, str. 3–20.)
vznik lístku: březen 2007