Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Emanuel Rádl
(1918)
Kant měl velký vliv na německé pojetí práva. První zavedl do definice práva jako podstatnou vlastnost možnost donutiti postižený subjekt k jednání podle zákona, kdežto jiní filosofové necítili potřebu tohoto znaku; první také dogmaticky rozpojil, spoléhaje na Thomasia, právnictví a mravouku jako dva obory principiálně různé, čímž dal podnět k theoriím, jež konstruují právo nezávisle na všeobecných etických zásadách.
T.zv. romantická právní filosofie se vyvinula z odporu k nauce o t.zv. právu přirozeném, uznávaném v různých školách od doby klassické až do 19. století, a studovaném zvláště za osvícenství, jehož i Kant byl přívržencem. V racionalistickém osvícenství se rozuměly přirozeným prá/231/vem ty zásady právní, kterých dojde každý rozumný člověk bez ohledu na ustanovené zákony.
Toto přirozené právo se prý dá dedukovati z vlastností člověka, uznaných za základní (např. že jsou si lidé rovni, že každý baží po štěstí atp.) V ovzduší školy Schellingovy a prý pod vlivem politických theorií anglického odpùrce revoluce Burkeho povstal odpor proti tomuto přirozenému právu. Podle G. Huga neexistují právní zásady, poznatelné apriori, nýbrž právo se vyvíjí v dějinách a u různých národů různě. …
Hegel spojil nauku Kantovu s naukou těchto odpůrců přirozeného práva ve filosofický systém, který měl a má dosud veliký vliv. …
(0244, Romantická věda, Praha 1918, str. 230-31.)
vznik lístku: březen 2002