Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
Jak se Schellingovi podařilo vyjádřit způsob myšlení německých vzdělanců jeho doby, je vidět z velkého množství spisovatelů, kteří se v jeho době a ve styku s ním opíjeli podobnou mystikou. Nová filosofie, opřená /364/ o tuto poesii a umění, byla za Schellinga na vrcholu a zachvacovala nejpřednější duchy. Což nebyl Goethe předchůdcem, Kant zákonodárcem tohoto způsobu filosofování? Bratří Schelgelové, August W. (1767-1845), literární kritik a jazykozpytec a Friedrich W. (1772-1829), literát a filosof, byli nadšenými a vlivnými schellingovci; se Schleirmacherem a některými jinými založili „romantickou školu“ s programem protiosvícenským; opovrhovali metodičností, rozumovou jasností a libovali si v excentričnostech. Jejich filosofie byla mělká. ...
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 363-64.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
Společnost prý není dílem jednotlivců, učí Spann, nýbrž je projevem jednoty ducha, o které píše už staroindická filosofie a v kterou věřili Fichte, Schleiermacher, Baader a j. romantikové. V prapodstatě všechno splývá v jedno; z ní se jednotlivec vybavuje, diferencuje; jest však pořád jejím organickým projevem; bez této jednoty ničím není. ...
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 535.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
... Pietismus nedbal hranic církevních, přezíral vyznání a odevzdával se hlavně citové zboženosti. Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 168-69.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
... Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 52-53.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
... Herder dal německý a slovanský výraz Rousseauově učení o lidu, o dějinách, o státu.
... Také Schellingův kult mythu, Schleiermacherův panteismus a učení o počátcích filosofie a civilizace v mythu, hledání hlubokého smyslu v pohádkách a národních písních atd. atd. sbírají své prameny v mlhavých slatinách mythu Herderova. Zvláště však jest Herder Herderova. Zvláště však jest Herder filosofem konservativního ducha středoevropského, který bezvládně přijímá „dané poměry“ jako dílo přírody a troufá si jen spekulovat o jejich hlubokém tajném smyslu.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 348.)
vznik lístku: srpen 2012