Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Jan Štěpán
(1998)
výrok logická kategorie užívaná zpravidla ve významu syntaktickém pro ↑větu, ale i sémantickém pro ↑soud či ↑propozici. Podle (smíšené) definice je v. jazykový výraz, u nějž má smysl uvažovat, zda je pravdivý nebo nepravdivý (tj. jméno ↑hodnoty pravdivostní, vyjadřující soud či propozici). Musí jít o oznamovací větu, která neobsahuje volné ↑proměnné (zájmena). V. je determinován časově a místně, tj. v tomto ohledu není ten jazykový výraz nijak parametrizován (např. v „prší“ je chápán jako nezávislý na kontextu). ↑Logika výroková člení v. na jednoduché (neobsahují žádnou vlastní část, která je v., resp. Neobsahují žádnou logickou ↑spojku), např. 3 . 5 = 15, a složené (obsahují aspoň jednu vlastní část, která je v., tj. obsahují aspoň jednu spojku), např. 2 ≤ 4 – je to zkratka pro (2 < 4) nebo (2 = 4); ↑logika predikátová člení v. na singulární (jedinečné; neobsahují žádný ↑ kvantifikátor), existenční (začínají existenčním kvantifikátorem) a obecné (začínají obecným kvantifikátorem), např. (po řadě) 0 < 5, …
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 436-7.)
vznik lístku: prosinec 2000