ARCHIV LADISLAVA HEJDÁNKA
Jan Patočka  ✖ česky  ✖ Pojmovost  ✖

Pojmovost

Jan Patočka (1946-1947)
… Dodatek o básnickém rázu fragmentu osvětluje dobře postoj Theofrastův. Nepojímá, co zde Anaximandros podává, jako myšlenku samu, nýbrž jako její básnické, obrazné, metaforické přiodění. My nejsme ovšem nikterak oprávněni spatřivat v tom, co Anaximandros praví, úmyslné metafory a obrazy; uvážíme-li, že archaické myšlení nemělo dosud pojmový aparát jako střední člen mezi myšlenkou a věcmi, který předpokládá distanci k nim, zřetelné uvědomění předělu vnějška a nitra, musíme počítat s tím, že co je /44/ řečeno u Anaximandra, je jeho myšlenka sama, bez aparátu, bez přiodění úmyslného či neúmyslného. Je to podivný výrok v ústech někoho, koho jsme zvyklí považovat za jednoho z původců přírodní filosofie, myšlení o přírodě, které vykládá daný vnějškový svět z něho sama tak, jak my jsme tomu zvyklí a jak sami považujeme za správné. Místo řeči o věcech, o hmotném substrátu a jeho proměnách právě tak hmotných, jak o tom již Aristotelés referoval u Thaléta a jeho následovníků …
(7612, Nejstarší řecká filosofie, Praha 1996, s. 43-44.)
vznik lístku: leden 2001