ARCHIV LADISLAVA HEJDÁNKA
Jan Patočka  ✖ Pravda  ✖ Milosrdenství a pravda  ✖ Pravda ve filosofii  ✖

Pravda ve filosofii

Jan Patočka (1945-48)
Problém pravdy je od počátku základní otázkou filosofie, i když se zdá na první pohled, jako by jiné otázky filosofie byly starší a ctihodnější; ve skutečnosti je to problém pravdy, který se jen odívá do jiných a jiných filosofických problémů a ukazuje v nich své různé stránky.
Tak například tzv. kosmologický problém v počátcích řecké filosofie není autonomní, nýbrž výklad takových výroků[,]jako [je] Anaximandrův[,] nebo Parmenidovy filosofické básně ukazuje, že neběží o problémy jakési protofyziky, nýbrž o vztah celého světa k myšlence odhalení, odhalenosti a k jejímu prapůvodu. ʼAρχή, prapůvod, není prostě „počátek jsoucna“, nýbrž odhalenosti, která je zde ve stejné distanci od theologických motivů i kauzálně-fyzikálních konstruktivních tendencí.
V Sókratovi (ještě více než kdysi v Hérakleitovi) přišel k slovu další motiv problému pravdy, totiž motiv praxe, lidské orientace, rozhodování a jeho podstatně neurčitelnosti něčím daným a objektivním. Nicméně tento odvrat od samozřejmé předmětnosti, odvrat od mundánnosti, není u Sókrata obratem k subjektivitě. V tomto smyslu je Sókratés ještě členem předmetafyzické, „presokratovské“ tradice. ...
(Problém pravdy z hlediska negativního platonismu, in: Péče o duši I, str. 447.)
vznik lístku: květen 2014