Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Afilosofie (≠ antifilosofie!)



Afilosofie (≠ antifilosofie!)

Ladislav Hejdánek (2008)
O afilosofii, resp. afilosofickém přístupu (myšlení atd.) můžeme mluvit jen tam, kde nic „filosofického“ nevstupuje do hry; naproti tomu každá antifilosofie je jen zvláštním (obvykle degradovaným a dále degradujícím) druhem filosofie. V evropském (a poevropském) „prostředí“ nelze o filosofii v přesném slova smyslu mluvit, protože ve filosofii, jednou (ve starém Řecku) vynalezené, tj. ustavené a jistým způsobem upevněné, je něco neobyčejně nakažlivého, čemu se ubrání jen „tupost“; a protože k nákaze dochází už v průběhu prvních kroků, jimiž si dítě osvojuje jazyk své rodiny a dalších blízkých, musí jít o takovou „tupost“, která brání tomu, aby se dítě stalo plnohodnotným (normálním) člověkem (čili vlastně o jakousi vrozenou „deviaci“). Skutečná filosofie, pokud se vůbec ještě někde na této planetě vyskytuje, nemá do budoucna žádnou šanci, protože dříve či později se setká přinejmenším s jakýmisi úlomky či třískami nějaké (většinou již upadlé) filosofie, které se ovšem dříve nebo později ukáží být jakýmisi vektory či nosiči „nákazy“, a ta dříve či později „vyklíčí“ a dá vyrůst něčemu lepšímu, kvalitnějšímu (směrem k pravé filosofii).
(Písek, 080720–1.)
vznik lístku: červenec 2008