Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Myšlenka



Myšlenka – její nezadržitelnost

Emanuel Rádl (1933)
Od vystoupení Hobbesova do osmnáctého století reakce náboženská hledala cesty, jak překonat nevěru. Její práce nebyla sice marná, ale nevěry nepřekonala; naopak, nová filosofie, jakoby na posměch, navázala zrovna na obrany náboženství a pokročila směle dál proti metafyzice, theologii, křesťanství. Hume, osvícenství, francouzská revoluce, ruská revoluce ukazovaly, jak se nedá zadržet myšlenka jednou pojatá, dokud není dohrána do konce.
(7938, Dějiny filosofie II., Praha 1933, str. 185.)
vznik lístku: červenec 2007

Myšlenka - zaměření | Cestování a filosofie

Emanuel Rádl (1932)
… Proto ze spisů filosofických z doby před Sokratem je cítit odvahu k myšlence, chuť jít věci na kloub, radost z polemiky.
Nebylo ještě literatury filosofické, ani knihoven, ani předchůdců. Knihovny byly nahrazovány cestováním. Filosofem byl muž, jenž mnoho viděl a ve světě slyšel názory cizích národů. Proto se zpravidla vyskytuje u nejstarších řeckých filosofů připomínka, že cestovali po celém tehdy známém světě. Byli to mužové vynikající, často zámožní. Zachovaly se po nich jen některá jména a jen několik výroků, z nichž je si těžko utvořit obraz, kam konec konců svými výroky mířili.
(0948/I, Dějiny filosofie I., Praha 1932, str. 71.)
vznik lístku: březen 2001

Myšlenka - odvaha k ní

Emanuel Rádl (1932)
Takto tedy mluvil Orient; filosofie však vznikla v prostředí, kde sdílný člověk stál proti člověku, myšlenka proti myšlence. Odtud povstala chuť k důkazům, /71/ k logice, dialektice; odtud dialogická forma Platonových spisů jako vrchol antického spisovatelství. Proto ze spisů filosofických z doby před Sokratem je cítit odvahu k myšlence, chuť jít věci na kloub, radost z polemiky.
Nebylo ještě literatury filosofické, ani knihoven, ani předchůdců. Knihovny byly nahrazovány cestováním. …
(0948/I, Dějiny filosofie I., Praha 1932, str. 70-71.)
vznik lístku: březen 2001