Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Schleiermacher


<<   <  2 / 3   >   >>
záznamů: 12

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
V dějinách náboženského života se ovšem objevují prý i plody rozumu, dogmata; nejsou to prý ani pokusy o vystižení pravdy, ani zákony pro jednání; jsou prý to jen popisy zbožného hnutí mysli, výlevy citů, a nemají ceny pro vědu; věda, dílo rozumu, se netýká náboženství, plodu citů; proto všechny kritika dogmat, zázraků i theologie jde prý mimo vlastní náboženství; theologie, věda o Bohu, je prý apriori nemožna.
Jest prý jen jedno všeobecné náboženství, které se projevovalo různými historickými formami; tyto formy pak nazýváme náboženstvím zjeveným; byly založeny náboženskými hrdiny, kteří vystihli originálně to, co žije v srdci všech lidí. Přijde doba, kdy nebude třeba církví, které jsou také jen stupněm ve vývoji zbožnosti; už dnes platí, že čím je kdo náboženštější, tím je necírkevnější. Protestantství a katolictví se tedy rozplývají v jednom křesťanství; křesťanství a pohanství se rozplývají v jednom všenáboženství.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 485.)
vznik lístku: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
... Pietismus nedbal hranic církevních, přezíral vyznání a odevzdával se hlavně citové zboženosti. Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 168-69.)
vznik lístku: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
... Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 52-53.)
vznik lístku: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
... Herder dal německý a slovanský výraz Rousseauově učení o lidu, o dějinách, o státu.
... Také Schellingův kult mythu, Schleiermacherův panteismus a učení o počátcích filosofie a civilizace v mythu, hledání hlubokého smyslu v pohádkách a národních písních atd. atd. sbírají své prameny v mlhavých slatinách mythu Herderova. Zvláště však jest Herder Herderova. Zvláště však jest Herder filosofem konservativního ducha středoevropského, který bezvládně přijímá „dané poměry“ jako dílo přírody a troufá si jen spekulovat o jejich hlubokém tajném smyslu.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 348.)
vznik lístku: srpen 2012

Schleiermacher

Emanuel Rádl (1933)
Následkem reformační opravdovosti se lhostejnost náboženská snáze ujímala v zemích katolických (v Italii a osvícenské Francii) než v Anglii a v Německu. Ještě osvícenec Kant zachraňoval svou filosofií mravnost a /53/ náboženství. V devatenáctém století nastal rozvrat reformace nejprve v Německu (vlivem Schleiermacherovým), potom i v Anglii, a nastává dnes i ve Spojených státech.
Po světové válce jsou ideály reformační ve větší krisi než renesance. Dnes se ozývá renesanční amoralismus a intelektualismus i z Anglie i ze Spojených států, kdežto puritanismus, nejvlastnější dítě reformace, je i ve své vlasti nenáviděn.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 52-53.)
vznik lístku: srpen 2012