Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Pojmy



Pojmy jakožto „fikce“

Jan Patočka (≈1950)
Takové fikce řeči jsou, jak se ukazuje, veškeré staré metafyzické pojmy: jsou to ideje nejen ve smyslu vyšších, pravých realit, nýbrž rovněž ve smyslu čistě „logických entit“, univerzálií, esencí, hodnot a jiných quasiobjektů; přesná řeč, která nečiní nic jiného, než že se snaží být strukturním vystižením, strukturním analogem reálních fakt, obejde se beze všech těchto fikcí.
Fikcemi jsou kategorie, jako substance a kauzalita, pakliže jimi máme rozumět nikoli snad pouhé typické relační formy, schopné výskytu na smyslovém materiálu (tedy posléze rovněž druh naší řeči o světě, který předpokládá analýzu dojmového kontinua), nýbrž poslední stavební formy samotného jsoucna.
Fikcí je posléze jak „jsoucno“ (již jako abstraktum), tak zejména slovo „být“ ve významu existence, neboť jednak nemá žádný zvláštní předmětný obsah (bytí není reálný predikát), jednak slouží pouze k tomu, aby zařazovalo jednotlivé předměty do nejširšího předmětného souboru, který dovedeme koncipovat, do souboru empirické předmětnosti vůbec.
(Negativní platonismus, Praha 1990, str. 31.)
vznik lístku: duben 2014