Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.


Morální řád dle Emanuela Rádla

Ladislav Hejdánek (2008)
V jednom dochovaném rukou psaném listu se dochovalo Rádlovo možná trochu překvapivé vyjádření o „morálním řádu“: Rádl v něm říká, že „tento morální řád má však osud horší než vrabci na střeše“. (Informaci přebírám z připravované disertace Tomáše Hermanna, kde je list citován v sedmé kapitole.) Tento výrok Rádl evidentně do textu Útěchy nezařadil, ale stojí po mém soudu za to se zamyslet nad tím, proč to vůbec takto napsal. Určitě šlo o důraz na to, že „zvnějšku“ a tedy „po povrchu“ pozorováno by se mohlo zdát, že ten „morální řád“ vlastně ani jako by nebyl, nemá žádnou „váhu“ ani „sílu“, kterou by se prosazoval. Možná, že se později Rádlovi zdálo zmíněné přirovnání k vrabcům na střeše nepřípadné; ono jistě nepřípadné je, např. proto, že vrabci jsou „jsoucna“, kdežto morální řád je to, co „být má“, nikoli to, co „je“.Ale to by se dalo říci i o těch „bílých ptácích“ z poslední kapitoly. Možná, že ti „bílí ptáci“ se stali náhradou těch „vrabců“ na střeše: Rádl zdůraznil, že nejsou doma na jezeře, ale u královny všech bílých ptáků (zřejmě by právě tento moment bylo jen velmi těžko možno zachovat nebo jen naznačit v případě vrabců). No, zdá se, že to srovnání otvírá celou řadu otázek, které by nás možná ani nenapadly, kdyby nebylo toho do Útěchy nezařazeného listu.
(Písek, 080407-1.)
vznik lístku: duben 2008

Morální řád

Emanuel Rádl (?1941)
Lidé jsou bytosti, kde tělo a instinkty jsou služebníky morálního řádu. Morální řád jest mimo lidi; není to vlastnost, neleží v mozku, nýbrž vede, přikazuje, žádá, organizuje. Víme na př. jistě, že má být spravedlnost, čest, láska, krása; toužíme po nich a v životě bychom je rádi prováděli. To jest morální řád; pochází odjinud než z tohoto světa, ale lidé nemohou jinak než na tomto světě morální řád provádět. A proto pořád žádají čest, chválí spravedlnost, mají lidi rádi. Tento morální řád má však osud horší než vrabci na střeše.
„instinkty“ nahrazeno za škrtnuté „animální výkony“ (pozn. Tomáše Hermanna.)
(samostatný rukou psaný list z pozůstalosti – převzato z disis. Tomáše Hermanna:
Příloha 4; Archiv Akademie věd, fond Emanuel Rádl, sg. III.g, i.č. 218, fragment.)
vznik lístku: duben 2008