Úvodem


Čtenáři našeho časopisu museli bohužel konstatovat, že náš

časopis nevychází pravidelně. Pevně doufáme, že tato skutečnost

nezpůsobila, že jsou nám méně nakloněni. Nemělo by asi smysl na

omluvu uvádět jednotlivé příčiny oné nepravidelnosti; hektičnost

doby, pracovní zatížení členů redakční rady, technické

a organizační nesnáze s tiskárnami atd. ‑ každý si to dovede

domyslet sám. Byli jsme nuceni řešit zpoždění vydáním dvou

dvoučísel, a nyní jsme pevně rozhodnuti udělat vše, co je

v našich silách, aby každý ročník vyšel celý v příslušném roce.

Po pravdě je třeba říci, že rozhodující zásluhu o to, že časopis

přece jen vychází a nadále vycházet bude, má její šéfredaktor

a ovšem sponzoři. Snadněji se však najdou sponzoři na

jednotlivé knihy. A tak se znovu ukázalo, že jedinou spolehlivou

ekonomickou zárukou pro časopis je vydávání knih. Snad největší

překážka pro rozvíjení nakladatelské práce, totiž příliš velká

a někdy až nevypočitatelná závislost na tiskárně, byla uspokojivě

překonána. Nyní už zbývá jediné: mít dostatek dobrých autorských

příspěvků.

Ani to není bez problémů. Některé autory jsme snad odradili

právě nepravidelností a zpožďováním jednotlivých čísel, jiné zase

tím, že si z nabídnutých textů příliš (a někdy poněkud

neprůhledně) vybíráme. Trváme na rozhovoru s theologií, ale

theologů schopných a ochotných k dialogu s filosofy je nápadně

málo, snad ještě méně než filosofů, pro které má rozhovor

s theology inspirativní povahu. To není důvodem k rezignaci,

nýbrž dokladem nezbytnosti se o takový dialog znovu a znovu

pokoušet.

Vstupujeme do nového ročníku s nejlepšími předsevzetími.

Snad se nám podaří alespoň těm nejdůležitějším dostát.


L v H