ARCHIV LADISLAVA HEJDÁNKA

O studiu filosofie

8. září 1947



Personalia

Snad bych ani nespočítal všechny ty kroužky, do kterých jsem chodil a z nichž většinu jsem pomáhal zakládat. A dosud všechny ty, u jejichž založení jsem asistoval, po krátké době živoření zašly. Proč to? Inu, bylo to v době diferenciace zájmů, sešlo se nás několik se společným oborem a pak se každý vybarvil jinak; také třebas to pro mnohého znamenalo krátkodobý módní výstřelek; a mnohé jiné výmluvy bych si našel. Ale také možná, že sám jsem byl příliš neskladný než abych se sotatním přizpůsobil a že jsem chtěl, aby stále jen mé problémy byly řešeny a aby jen na mé otázky bylo odpovídáno. Všechno je možné, ale faktem zůstává, že jsem se vždy alespoň po nějakou dobu přiživil, snad i půdu vyssál a po vyčerpání možností šel jsem zase jinam. Hledal jsem homogenního, ale rovnocenného partnera, ale vždy jsem našel buď rovnocenného, ale s jinými zájmy, anebo nerovnocenného, pod úrovní vlastní. Není to jednoduché, jak vidno, najít si partnera. Loni jsme byli např. ještě čtyři; letos už dva odpadli a sám nevím, co bude s Jackem. V toho ještě doufám.