ࡱ> KNJLbjbjVV>R<< ``8+G OSSSSS...$x-.....SS .XSS.S@4hg:0OR... ...O.............` {: lovk a pYroda [1968] Je kupodivu, jak mnohozna n, nevyjasnn a~ nejist a labiln je zejmna v modern dob vztah lovka k pYrod. Na jedn stran prohlubuje lovk stle svou distanci od vaeho pYrodnho, odvrac se od pYrody a zakld svoj lidsk svt proti n a z odlianosti od n. Svch zmro vaak dosahuje na druh stran s takovou intenzitou, ~e mu nakonec pYroda za n chybt, stv se mu msi drahm a cennm, bez eho jeho lidsk svt pYestv bt svtem vskutku lidskm. To nen pouh sentiment, ale podmnka lidsk existence; bez pYrody nemo~e lovk ~t. A tak vaude tam, kde lovk pYrodu u~ takYka zlikvidoval, uvd ji znovu do svho svta, vyhrazuje j zvlatn msto a pstuje si ji. Nicmn v pozad tto ocho en, polidatn pYrody kvtin o za okny, mstskch parko a chrnnch rezervac se stle rsuje pYroda divok, nepYtelsk, hroziv. Nejde jen oto, ~e se lidsk svt ztrc v propastech ml cch galaxi; pYroda se prolamuje do lidskho svta v orknech a zemtYesench, ohro~uje lovka zplavami nebo zase katastroflnm suchem. PYroda vaak nepronik do lidskho svta jen zven , nbr~ tak  zevnitY ; lovk sm je stle jeat tak pYroda, zajist  polidatn , ale pYece ne v~dy dost lidsk. Musme si pYiznat, ~e myalenkov manka kYeseano nejsou v tto vci nikterak mena, nbr~ spae vta ne~ manka myslitelo sekulrnch. A pYece zvst evangelia dv nadji vaemu stvoYen, navazujc tak na stara prorock vize o promn a pYetvoYen samotn pYrody. Jak bychom nevzpomnli obrazu budoucho vku, v nm~ spravedlnost a pravda budou vldnout i v pYrod, tak~e vlk bude bydlit s bernkem a pardus s kozltkem atd. (Iz. 11, 6n.) Domnvm se, ~e Pierre Teilhard de Chardin, jeho~ nkter texty vyaly nedvno v eskm pYekladu, nm oprvnn pYipomn to, co kYesean na dlouh stalet, ba tiscilet propustili ze svho zjmu. Zcela mimoYdn vznam Teilhardova myalen vaak spo v v tom, ~e dovede oslovit jako kYeseansk myslitel nejen kYeseany, ale vaechny modern myslc lidi. PYedn esk filosof stYedn generace, Karel Kosk, napsal do podtitulu sv tmY ji~ pYed pti lety po prv vyal knihy:  Studie o problematice lovka a svta . V zvru teme, ~e prv tak, jako skute nost nen (pouze) skute nost lovka, nen ani (autentickou) skute nost bez lovka (str. 172); proto poznn vesmru a zkonitost pYrodnho dn je v~dy, pYmo nebo nepYmo, tak poznvnm lovka a jeho specifiky (173). Bylo by ovaem mlo, kdybychom tu mli na mysli jen okolnost, ~e poznn vesmru je v~dy lidskm poznnm a je proto mo~n pouze v rmci setkn lovka skosmem, jak k nmu dochz v lidsk praxi. Kdy~ poznvme vesmr, zajist poznvme tak lovka; ale nikoli pouze proto, ~e si pYi ka~dm poznvn svta mus lovk ve sv reflexi uvdomovat, co dl, kdy~ poznv, a ~e tedy zroveH mus vedle poznvn svta poznvat sm sebe a sv poznvn vesmru. Takov sebepoznn lovka by bylo toti~ stle jeat pouze ste n a jednostrann: lovk by se tu poznval jako prakticky aktivn a ovaem i myslc subjekt, kter vaak vposledu stoj pYece jenom na jin rovin ne~ sm kosmos a kter proto zostv v tomto kosmu stle do jist mry cizincem, ae v nm zdomcHuje sebevc. Tak prv u Koska je pYroda absolutn totalitou, kter je nezvisl nejen na vdom lovka, ale i na jeho existenci; to znamen, ~e pYroda jako absolutn totalita je sice podmnkou a pYedpokladem humanizace, ale ve sv absolutnosti je to sobsta n causa sui, trvajc a existujc jako absolutn totalita, nepodmnn ni m a nikm (172). V Koskov pojet je autentick skute nost skute nost pYrody jako absolutn totality a skute nost lovka, kter pYrodu pYesahuje. Bez lovka je tedy tato skute nost nepln, ale pYroda je jej sou st vabsolutnm, na lovku nezvislm smyslu. Zd se, ~e pYroda je pro Koska pYece jenom jakmsi uzavYenm svtem, z nho~ se lovku podaYilo ste n uniknout tm, ~e vykro il (snad jen jednou nohou) do djin, do spole ensko-lidsk skute nosti. Odtud pak pYichz, aby pYrodu humanizoval, to znamen, aby vo i n prakticky i myalenkov definoval sv postaven (172). Ale m je vlastn tato humanizace? Jestli~e ve veaker promnlivosti lidskch postojo k pYrod, ve veakerm pokroku lidskho ovldnut a "." $   R T  "*,>@VX%%&&)ʹu^^MMMuuM hhl.CJOJQJ^JaJ-jhh3f0JCJOJQJU^JaJ hh5*/CJOJQJ^JaJ hhNCJOJQJ^JaJ hhWiYCJOJQJ^JaJ hh_1CJOJQJ^JaJ hhHvKCJOJQJ^JaJ hhn`CJOJQJ^JaJ#hhn`5CJOJQJ^JaJ#hh3f5CJOJQJ^JaJ0/EI,KKLLLLLLLLLLLL dgd3fgd3fgd3f$d`a$gd $da$gd dgd poznn pYrodnch proceso trv a existuje pYroda jako absolutn totalita (172), pak ona  humanizace nen ne~ povrchovovou pravou, pouhm epifenomnem i vnejlepam pYpad jakmsi pYdavkem, nstavbou. Docela jinak Yea otzku Teilhard. Zklad vztahu mezi pYrodou a lovkem je mu dn vvojem. Vvoj m v jeho pojet kosmick rozmry a je zakotven v nejhluba struktuYe hmoty; zroveH vaak je msi ur itm a specifickm a nezahrnuje proto vaechno vesmrn dn vobec. V Teilhardov  Shrnut  teme o kosmickm proudu hmoty, kter postupuje napY  a pYmo v protismru proti entropickmu pdu veakerenstva do stavo stle pravdpodobnjach a kter mY k stle vta uspoYdanosti neboli  centrokomplikovanosti . Vvoj tedy nen u Teilharda prost dn, ale pYedstavuje ustavi n zpas se setrva nost a rozkladem. Vtky panbiologismu a panpsychismu jsou neoprvnn pYedevam proto, ~e pYehl~ej prv tento moment Teilhardovy koncepce; vitlno i psychi no, ~ivot i vdom maj sv msto pouze v onom proudu, kter se ve vesmru prosazuje a kter tento vesmr vznamnm zposobem promHuje. V jistm smyslu bychom mohli Yci neteilhardovskmi termny, ~e ~ivot ani vdom nejsou faktem, danou skute nost, ale djstvm, kter se bu stv anebo nen vobec ni m. Atoto djstv se zaYazuje do onoho svtodjnho proudu, kter se vaak nemo~e realizovat jinak ne~ prostYednictvm pYed~ivch, ~ivch a myslcch  molekul ,  korpuskul ,  jednotek (a jak jinak je Teilhard jeat nazv), kter pYedstavuj Yadu stle slo~itjach, komplikovanjach a tedy nepravdpodobnjach celko, vnitYn integrovanch,  centrovanch . Teprve tmto proudem se vesmru dostv smyslu, neboe teprve tady se nco vskutku dje, tady se s vesmrem nco odehrv, stv, nco se rod: tady se rod vesmr jako~to vesmr, jako~to kosmos. To je podstata kosmogeneze: smysl vesmru spo v v tom, ~e m djiny, tj. ~e se s nm nco dje. Je zkladn rozdl mezi pojetm, pYedpokldajcm, ~e se s vesmrem nco dje, kdy~ se uskute Huje onen negentropick proud, smYujc k stle vta slo~itosti a komplexnosti, a mezi pojetm, kter umiseuje vaechno dn dovnitY vesmru, kter jako rmec trv. Pro Teilharda nen vesmr vnjam, formlnm rmcem vaech odehrvajcch se zmn aprobhajcch proceso, ale je sm procesem, je sm dnm, djstvm, djem. Vesmr znamen kosmick dn, kosmogenezi. Proto mo~e Teilhard mluvit o djinch svta, odjinch kosmu. Dn vaehomra se pak aktivn astn ony pYirozen jednotky i korpuskule. asovost a djinnost patY proto k zkladn struktuYe kosmu; nejde tu u~ olinern uplvajc fyzikln as, nbr~ o ~iv, pulzujc as, kter se naplHuje vpodstatnch udlostech. lovk se zrodil do tohoto vesmru, kdy~ se naplnil as: as smYovn a as o ekvn vaeho vesmru. Proto msto lovka v pYrod a v kosmu je dole~it pro lovka i pro vesmr zroveH. Teilhard to vyhrocen vyjadYuje v prv vydanm pYekladu takto: lovk je jedin absolutn parametr vvoje a jako takov dv smysl djinm, tj. kosmickm djinm (str. 12). Nemo~eme nevzpomenout listu apoatola Pavla do Xma, v nm~ (v }ilkov pYekladu) teme: Neboe vy kvn tvorstva vyhl~ po tom, aby synov Bo~ byli zjeveni. Tvorstvo toti~ bylo podrobeno marnosti ne z vlastn vole, ale vinou toho, kter je tak podrobil, ovaem v nadji, ~e i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctv zniku a nabude svobody v slv dtek Bo~ch. V~dyt vme, ~e veaker tvorstvo spolu s nmi vzdych aspolu bolestn zpas a~ posavad. (Xm. 8,19 n.)   Msto lovka v pYrod ; vbor studi pYelo~ili JiY Nmec a Jan Sokol. Vydalo nakladatelstv Svoboda, Praha 1967; 190 stran. Autorem s porozumnm a sympatiemi psanho doslovu je Milan Machovec.  Dialektika konkrtnho. Academia, Praha 1966, 3. vyd. (1. vyd.1963).   Shrnut mho fenomenologickho pohledu na svt . Theol. pYl. KR, 32/1965, str. 37 38. (Nebylo pojato do eskho vboru.)     )).//F///11 2 2|3~3556677>>??@@FBHBBB~FF8I:IIIIII,K.K0Kܴܣܣܒvvh3fh3fOJQJ!jh3fh3f0JOJQJU h_uhHvKCJOJQJ^JaJ hhWiYCJOJQJ^JaJ-jhh3f0JCJOJQJU^JaJ hhl.CJOJQJ^JaJ hhHvKCJOJQJ^JaJU hh5*/CJOJQJ^JaJ*0KKKLLLLLLLLLLLӺ h_uhHvKCJOJQJ^JaJjhq{Uhq{h3fh3fOJQJ!jh3fh3f0JOJQJUh3fh3fOJQJ^J <P1h:p7m. A!"#$% Dpj    2 0@P`p2( 0@P`p 0@P`p 0@P`p 0@P`p 0@P`p 0@P`p8XV~ OJPJQJ_HmHnHsHtHR`R 7mNormln dCJPJ_HaJmHsHtH JA`J Standardn psmo odstavceZiZ Normln tabulka4 l4a 0k 0 Bez seznamu dZ@d Prost text d'CJOJPJQJ^JaJmHnHtHu\\Prost text Char#CJOJQJ^JaJmHnHtHuL@L 3fText pozn. pod arouCJaJR!R 3fText pozn. pod arou CharPJtH H&@1H 3fZna ka pozn. pod arouH*PK![Content_Types].xmlj0Eжr(΢Iw},-j4 wP-t#bΙ{UTU^hd}㨫)*1P' ^W0)T9<l#$yi};~@(Hu* Dנz/0ǰ $ X3aZ,D0j~3߶b~i>3\`?/[G\!-Rk.sԻ..a濭?PK!֧6 _rels/.relsj0 }Q%v/C/}(h"O = C?hv=Ʌ%[xp{۵_Pѣ<1H0ORBdJE4b$q_6LR7`0̞O,En7Lib/SeеPK!kytheme/theme/themeManager.xml M @}w7c(EbˮCAǠҟ7՛K Y, e.|,H,lxɴIsQ}#Ր ֵ+!,^$j=GW)E+& 8PK! 'atheme/theme/theme1.xmlYOo5#MvlMHFmQxd{ G$$DA Q NPH <3I*=?{._3O cy$11V*…@Zmy!4Pc GSt}<>r=l%@'ٲ-/_|W(9]&>fm`H(1,Ly kjc֖/[- O ~uioLz^W/}R;9>֚/_tLKԀccR[n/:xYvYp1͡CzsY _J-P Eic[os3h4%cCHwq<k&xҌܐ懤/h{){Oûxx,!g&Ng|׃Пzvj,_)4g 2|Hc"5rvy 8ۊaiyzJ`ͥ~OE;ZR|grxns:\TZaK*y8IjbRb_ŻǿI 3KGnD1wNIBs| nQuK>VEL+M2#'f6i ~V vl}u8zH *ܠ#,@Dh_Bv*pLcF8r *"u-'Ue{hr׿nIC 77%M%|>mV(oivc@M*M,a0ך")NNiYmwpf \OU4p MvDB%JШ+{҇Vd_iTf8]WR3/=,)''KAk5qp8KaM d̛\17 p]a>SR! 3K4'+bz^ H )V 5)kxL|UvviDξfO(8@#6ܯC S ܧik)8gIW28;Y3M2x[FbRT)LmR=ýHkBEPQ/y0da nAsIk8]"Aa?R dʒճ˒d!Q%qej}†.C&Y0g4 uS7{́ Ju44 +vU,޲"zbf5fKpƭV9pyahRAT~BmEA` Adm0iRִY뤭o|[KvEssr oC C R )0KL'(L8@0(  B S  ?5 7 8 : ; = > @ D Dc& D 5 7 8 : ; = > @ D yzop@ A xyVWQR#vwD Dy5*/_1CHvKSmUWiYn`_uq{3f7m`Y6( `hNw%bYDl.(@((C hh h.UnknownG* Times New Roman5Symbol3. * Arial7K@Cambria7.{ @Calibri?= * Courier NewA BCambria Math"As % q77q77r42?`h2!xx LOVK A PXRODA Roman Zima Vclav DostlOh+'0 $ D P \hpxLOVK A PRODA Roman Zima Normal.dotmVclav Dostl13Microsoft Office Word@ @h@Kgq7՜.+,0 hp  HEWER, s.r.o.7 LOVK A PRODA Nzev  !"#$%&'()+,-./0123456789;<=>?@ACDEFGHILMPRoot Entry F vgO@1Table*WordDocument >RSummaryInformation(:DocumentSummaryInformation8BMsoDataStore?g@4hgJ0KOXNZX432AA==2?g@4hgItem PropertiesUCompObj    F0Dokument aplikace Microsoft Office Word 97-2003 MSWordDocWord.Document.89q