Poznámky k výuce filosofie
| docx | pdf | html ◆ notes, Czech, origin: první polovina 90. let 20. století

P o z n á m k y


a) ke koncepci výuky oboru


01 Je třeba končit s přednášením přehledů, ať již dějin světové nebo české

filosofie, ať systematických přehledů. Je třeba předpokládat vlastní

studium z literatury. Pokud má dostupná literatury nedostatky nebo

neexistuje, je třeba urychleně vypracovat skripta, která by představovala

alespoň dočasný doplněk nebo náhradu. To je třeba napevno dohodnout,

rozdělit úkoly a trvat na zpracování.

02 Každý přednášející musí mít alespoň jednu přednášku na téma, na kterém

právě pracuje, tak aby mohl v přednáškách referovat o tom, na čem dělá.

Pochopitelně to bude určeno vyšším ročníkům; smyslem takových přednášek

je uvedení do praktické metody strategické práce ve filosofii (v

seminářích uniká filosofická strategie bezprostřední pozornosti, protože

vše je soustředěno na detaily práce s textem).

03 Problém neobsazených oborů, zejména filosofické logiky. Dr.Bendová zřejmě

nepřijde, bude třeba hledat trvalé řešení. Dočasně musíme najít náhradu.

Je třeba vyjasnit, co se rozumí filosofickou logikou. Je zapotřebí

připravit stručnější koncepci a později skripta a pak o nich diskutovat.

04 Musíme o sobě navzájem vědět, co kdo učí, abychom se na to mohli spoléhat

a odvolávat při zkouškách. Vůbec se navzájem málo filosoficky známe. Kdy

začneme s výklady o vlastní práci v úzkém kruhu na katedře?

05 Všem nám chybí zpětná vazba: potřebujeme znát těžkosti a stížnosti nebo

zase spokojenost a kladné hodnocení ze strany studentů. Příklad

Evang.theolog.fakulty - iniciativa ze strany klubu studentů, zatím se

nepodařilo prosadit zveřejnění výsledků.

06 Pokud jde o rozvržení hlavních oborů, podávám návrh jen pro systematickou

filosofii. K výuce dějin filosofie bych připomenul jen následující: buď

musí jít o podrobné přdnášky úzce vymezené a do hloubky jdoucí, tématicky

zaměřené buď na filosofickou osobnost myslitele nebo na některý jeho

problém nebo problémový okruh, nebo o výklad nějaké myšlenkové linie či

lépe myšlenkobvé události, myšlenkového dějství, v němž jsou do hloubky a

podrobně vyloženy dějinné a zároveň vnitřní souvislosti myšlenkových

pohybů. Přehledy jsou k ničemu, leda k diktování - a to je pak lepší je

namnožit jako skripta, pokud se ukáže nutnost. (A já o té nutnosti dost

pochybuji, ale jako typ repetitorií po předpokládané rozsáhlé četbě

samotných filosofických děl, případně jako připomínka,na co bylo ještě

zapomenuto apod. by to snad mohlo mít přechodně smysl, dokud nebudou

k dispozici slušnější dějiny filosofie nebo dokud nebudou studenti s to

číst v cizích jazycích dobré knihy, které jim bude možno doporučit.)

07 Systematická filosofie nepřipouští -po mém soudu- specializaci vědeckého

typu, tj. odborničení. Proto by si všichni měli postupně vyzkoušet

všechny obory nebo alespoň některé obory velmi různé, nikoliv sobě blízké

(na tom by ukázali svou myslitelskou integritu, která je v systematické

filosofii podmínkou). Přinejmenším každé 2 - 3 roky by měly být někým

(nejlépe však alespoň dvěma různými učiteli) přenášeny tyto obory:

1. filosofická logika (tj. výklad, co to je myšlení, jaké jsou jeho

prostředky, vztah rozumu a vnímání, zkušenost, poznání, tedy i noetika,

pojmy, kategorie atd.); 2. metafyzika resp. něco onomu starému oboru

odpovídajícího (ale jsem pro zachování termínu, ovšem po náležité

reinterpretaci), včetně filosofie FYSIS, přírody, dějin, ducha resp.

spirituality; 3. filosofická etika a politika spolu s filosofickou

antropologií; 4. filosofie přírodních věd jako ffická reflexe práce

přírodních věd, v současné době pak zejména v souvislosti s filosofickou

kosmologií; 5. filosofie sociálních a politických věd v nejširším smyslu,

tedy včetně veškerých tzv. duchověd, 6. filosofická estetika (v novém

smyslu, filosofie aistheze náleží do logiky), založená především na

filosofii umění; 7. filosofické metody, čímž mám na mysli velké metody,

dnes zejména fenomenologii; 8. poslední skupina pro zvláštní témata, kam

lze zařadit v zásadě cokoliv, ale kde se předpkládá vždycky zvláštní

zdůvodnění pro samotné vytyčení a ustavení tématu. Důvody mohou být

vnitřní, ale také aktuální, atd.)

b) k přijímacím zkouškám


01 Je třeba co nejdříve skoncovat s jednooborovou filosofií. Každý, kdo se

chce vážně zabývat filosofií, musí být dobře orientován v nějakém

vědeckém oboru. Kromě toho jsou tu důvody praktické: se samotnou

filosofií nemůže nikdo vystačit ani na střední škole. Kdo už byl na

jednooborovou filosofii přijat, měl by být přesvědčeován o nutnosti toho,

aby si studium rozšířil. Totéž se týká těch, kdo při přijímačkách

neuspěli z druhého oboru a byli přijati, protože se jevili jako slibní

kandidáti pro obor filosofie.

02 Vypustit psychologické testy, nejlépe i jazykové. Vše lze lépe poznat při

osobním pohovoru. Naproti tomu doporučuji provést předvýběr dopisovým

způsobem, jak je běžné třeba v USA. Nevím ovšem, zda to je možné, aby

naše katedra šla v té věci samostatnou cestou. Pro pražské studenty to

není problém, ale je zbytečné zvát k pohovorům ty z mimopražských, kteří

nemají šanci a s kterými se musí všechno provést jen z formálních důvodů.

Počet pohovorů by se tak pronikavě mohl snížit. A tím by se zvýšila i

jejich kvalita (nebo alespoň mohla zvýšit, bylo by víc času atd.).

03 Bez slušné znalosti jednoho cizího jazyka pro filosofii důležitého (tj.

němčiny, francouzštiny, angličtiny, event. italštiny, španělštiny ?) by

neměl být žádný student přijat, ale měl by být zřízen nultý ročník podle

povahy nedostatků uchazečů - výuka jazyková, v oboru jakýsi úvod, partie

ze všepobecného vzdělání, prostě za ten rok dohonit vše, co bude student

potřebovat, co se bude předpokládat, ale co se nebude přednášet. Nároky

na kandidáty studia by se měly zvýšit - a dostát těmto nárokům by mohl

každý, kdo by se zapsal na nultý ročník, kde by se ovšem platilo. Byla by

to jakási forma "soukromého" studia. Studijní plány normálního studia by

tak mohly být pozvednuty na úroveň vskutku vysokoškolskou a nebylo by ani

pro studenty, ani pro vyučující možno se vymlouvat na špatnou

připravenost ze středních škol. Do nultého ročníku by byl přijat každý,

kdo zaplatí. Kdo je chudý, musí být do té míry nadaný, aby se dovedl

řádně připravit sám. Předpokladem pro přijetí v příštím roce by byly

vykonané zkoušky z nultého ročníku. Při těchto zkouškách by museli být

přítomni zkušení členové katedry, kteří však v nultém ročníku

nepřednášeli.

4. Rozhodující slovo by měla mít přijímací komise, vše ostatní by mělo mít

jen podpůrnou úlohu, a na základě rozhodnutí komise by to mohlo být i

zanedbáno, zejména když to brání přijetí (ale výjimečně i naopak).

Filosofický talent nemůže rozpoznat ani psychologický test, ani jazykový

test, nýbrž může být odhalen pouze ve filosofickém rozhovoru. Klasifikace

na různých středních školách se od sebe natolik pronikavě liší, že

nepředstavují spolehlivou informaci.


c) koncepce výuky ffie pro nefilosofické obory (jen předběžně)


Výuka by měla probíhat po dvou liniích: jednak je třeba adeptům jiných

oborů ozřejmit, že způsob myšlení v jejich oboru potřebuje jako doplněk či

spíše kontrolu něco ze způsobu myšlení filosofického, jednak by měli mít

alespoň všeobecnou povědomost o pojmově-myšlenkových sporech minulosti, které

se jejich disciplíny týkaly a týkají, jakož i získat první informace o

současném stavu diskuse o filosofii blízkých a jejího zájmu se týkajících

problémech příslušné disciplíny. To je jistě nesnadné, a je to nemožné pro

toho, kdo se s takovou disciplínou blíže neseznámil. Výklady pro historiky

nemohou být stejné jako výklady pro filology a lingvisty, atd.

Zcela zvláštním problémem bude výuka pro ty, kteří se ve svém oboru budou

orientovat především na problematiku nějak blízkou filosofii. To se bude týkat

vyšších ročníků a zejména postgraduálu. Alespoň výhledově bude nutno se tímto

směrem zaměřit. Nejlépe ovšem bude doporučit takovým kandidátům, aby si

rozšířili studium o filosofii. Přitom ovšem bude nadále třeba dbát na jejich

hlavní zaměření.


d) o postgraduálním studiu všech oborů je třeba uvažovat zvlášť, zejména

o předpokladech získání doktorského gradu Ph - nelze bez filosofie!


d) K n i h o v n a