Tento text se zaměřuje na podstatu filosofie a její vztah k pojmu „problém“. Autor zdůrazňuje, že filosofické myšlení není pouhým lidským výmyslem či projevem povahy myslitele, nýbrž čerpá z hluboké předfilosofické inspirace, bez níž ztrácí svůj smysl. Ačkoliv musí být každá filosofie spjata s konkrétní situací člověka a jeho aktuálními problémy, její rozsah se na tyto dobové otázky neomezuje. Opravdová filosofie při zkoumání aktuálních témat odhaluje nové problémy, které vyvstávají až v procesu samotného promýšlení a bádání. Klíčovým úkolem filosofa je pak kritická reflexe toho, zda jsou tyto nově vyvstalé problémy pouze vnitřním produktem daného filosofického systému, nebo zda mají širší platnost a naléhavost i pro jiné myšlenkové směry. Text tak poukazuje na napětí mezi vnější inspirací a vnitřním vývojem filosofické disciplíny.