Tento dopis Ladislava Hejdánka z května 1979 reaguje na polemiku profesora Františka Janoucha k dokumentu Charty 77 o jaderné energetice. Hejdánek kritizuje Janouchův technokratický pohled, který považuje jadernou energii za nezbytnou pro zachování svobody a moderní průmyslové společnosti. Autor namítá, že energetická krize v Československu není dána pouze nedostatkem přírodních zdrojů, ale především neefektivním systémem řízení a orientací na energeticky náročný těžký průmysl. Varuje před rizikem, že rozvoj jaderné energetiky posílí státní dozor, utajování a omezování občanských svobod. Dále zdůrazňuje, že v režimu, který dlouhodobě zanedbává bezpečnost práce a ochranu životního prostředí, nelze mít důvěru v bezpečný provoz jaderných zařízení. Hejdánek navrhuje orientaci na úspory energie a vývoj budoucích zdrojů, jako je sluneční energie, namísto nekritického rozšiřování stávajících jaderných programů. Cílem textu je otevřít veřejnou debatu o těchto zamlčovaných problémech.