Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Jan Štěpán (1998)

invariant (z lat. invarius, neproměnlivý) objekt, jehož všechny atributy jsou konstantní. Takový objekt se při žádné transformaci (speciálně např.v závislosti na čase) nemění. I. jsou všechny abstraktní entity, tedy např. ↑pojmy – jsou nezávislé na jazykových výrazech, kterými jsou vyjádřeny (obecně může být pojem vyjádřen více různými výrazy přinejmenším v různých národních jazycích), i na mimojazykových a mimomyšlenkových objektech, které determinují (ty jsou u empirických pojmů vždy proměnlivé). Dále jsou i. propozice, resp. soudy, a to i ve vztahu k pravdivostním hodnotám, jejichž jsou nositeli. Konečně jsou i. všechna čísla, u nichž je tento atribut nepochybně nezávislý na zprostředkujícím jazykovém vyjádření. Právě tento ve skutečnosti marginální aspekt je zdrojem řady neopodstatněných mýtů u předchozích entit.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 193.)

Duns Scotus (?1266-1308)

[Quaestio 5]Utrum cum scientia Dei stet contigentia rerum
15 Iuxta hoc quinto quaeritur utrum cum scientia Dei stet contingetia rerum.
Quod non, videtur: Sequitur ´Deus scit a fore, igitur a erit´. Antecedens verum necesasarium, igitur consequens. Consenquentia patet, quia oppositum consequentis non stat cum antecedente.16 Praeterea, omne scitum a Deo, necessario erit; sed a fore est scitum a Deo; igitur a necessario erit. Consequentia patet, quia minor est de inesse simpliciter, et ex tali minore cum maiore de necessario, sequitur conclusio de necessario.
17 Sed contrarium omnium istorum2 sribitur ad Hebr. 4: Omnia nuda sunt oculis eius etc.
(De scientia Dei respectu contingentium, in: 8387, Opera Omnia vol. XVII, Lectura I., …. , p. 484.)