LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


Odvrácení (od Boha)

Ozeáš ()
7Nebo lid můj ustrnul na svém odvrácení se ode mne, a ač ho k Nejvyššímu volají proroci, však žádný ho neoslavuje.
Ozeáš 11, 7
(6630, Biblí svatá, podle kralického vydání z r. 1579-1593, s. 782.)
date of origin: prosinec 2000

Oběti

Ozeáš ()
5Protož otesával jsem je skrze proroky, i zbil jsem je řečmi úst svých, aby soudů tvých světlo vzešlo. 6Nebo milosrdenství oblibuji a ne obět, a známost Boha více nežli zápaly.
Ozeáš 6, 5-6
13Z obětí darů mých obětují maso a jedí, ale Hospodin neoblibuje jich. Protož jižť
zpomene na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchů jejich, že se oni do Egypta navracují.
Ozeáš 8, 13
(6630, Biblí svatá, podle kralického vydání z r. 1579-1593, s. 779 a 780.)
date of origin: prosinec 2000

Moudrost

Ozeáš ()
10Kdo jest moudrý, porozuměj těmto věcem, a rozumný poznej je; nebo přímé jsou cesty Hospodinovy, a spravedliví choditi budou po nich, přestupníci pak padnou na nich.
Ozeáš 14, 10
(6630, Biblí svatá, podle kralického vydání z r. 1579-1593, s. 782.)
date of origin: prosinec 2000

Budoucnost pravá a nepravá | Budoucnost pravá | Čas a pravá budoucnost | Časový svět a budoucnost | Perpetuita nepravá | Opakování nepravé

Jan Patočka (1952)
V čem nyní spočívá podstatný nedostatek, podstatný prohřešek mytického vědomí? Především nikoli v tom, že dělá v čase kvalitativní rozdíly, podstatné césury; nikoli v tom tedy, že se pozvedá z mrtvé šedi, z nesmyslného trvání a opakování toho, co běžně a bez otázek se považuje za neodvratně reálné; nikoli v tom, že rezignuje úplně, jako ti, kdo trpí naprostým nedostatkem jakékoli důvěry v možnost obnovy života, ať se tato jejich rezignace tváří blazeovaně, nebo pateticky. Toto falešné opakování, falešná perpetuita, je stav, jemuž chybí skutečná věčnost; je vyhýbáním před výzvou pravé budoucnosti.
Ani v tom nespočívá prohřešek mytického vědomí, že klade budoucnost na nepravé místo do časového světa; neboť místo minulého /136/ prasvěta, který je ovšem pro mytické vědomí nejvíce charakteristický, může mytické vědomí položit pouhým přesunutím akcentů budoucí, eschatologický svět, svět, v němž najdou vyplnění lidské a často příliš lidské touhy, v něm mytická pradoba, prasvět, nabývá svého symetrického protějšku.
Není třeba spatřovat tento mytický nedostatek v tom, že vůbec klade do času něco více než naši lidskou odpověď na bezpodmínečnou výzvu, že se snaží učinit souměřitelným to, co je celou svou podstatou incommensurabile? A nespočívá pak vskutku pravý lidský prožitek času v aktu víry, který zároveň vidí realitu v jejím střízlivém rouše, beze vší idealizace a bez iluzí o našich schopnostech uchopit se jí v jejím celku, a nespouští ze zřetele absolutní požadavek a jeho nesouměřitelnost?
(Čas, mýtus, víra, in: Péče o duši I, Praha 1996, str. 134; původně Křesť. revue XIX, 1952, č. 3-4, str. 135-36.)
date of origin: duben 2013