LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.

Xenofanés   Berle a berličky duchovní  

Berle a berličky duchovní

Jiří Ješ (2010)
A ještě jednu věc nutno připomenout. Mnoho lidí se drží náboženství ze strachu. Jednak aby tak docela smrtí nezanikli, ale také proto, aby jim byly odpuštěny jejich pozemské hříchy. V tomto smyslu v deníku Právo z minulé soboty rozebral Petr Uhl i zdánlivě nesourodé Masarykovo heslo „Nebát se a nekrást“. V tom svém textu Uhl dovozuje, že ono Masarykovo „nekrást“ vyplývá z toho „nebát se“, neboli strach bývá prvním morálním selháním. Z toho pak může docházet i k tolerování různých špatností včetně krádeže. Zde můžeme hledat i jednu z hlavních příčin nemravnosti z doby komunismu. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste neřekli ďáblovi „NE“ ze strachu, že by vás to mohlo poškodit. A už tehdy jste – rovněž ze strachu – mlčeli k tomu, když papaláši kradli. A ještě jste je chodili znova volit.
Byly zajisté vzácné výjimky, jak se to projevovalo u statečného filosofa Ladislava Hejdánka. A právě proto bychom měli více přemýšlet nad jedním jeho výrokem ze sedmdesátých let, který ve svém článku cituje Petr Uhl. Hejdánek prý řekl, že k tomu, aby žil jako křesťan, vlastně žádného Pánaboha nepotřebuje. Ano, svoji duchovní berličku nosí každý z nás v sobě a nemusí ji chodit hledat na tak zvaná svatá místa.
(Jsou duchovní hodnoty jen v náboženství? ČRo 6, 12.02.2010.)
http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/694374
date of origin: leden 2009

Bozi – kritika antropomorfismu

Xenofanés (-IV.st.)
Vždyť přece u Homéra se nejprve učili všichni. (Zl. B 10 z Herodiana.)
Všechno to bohům v básních svých Homér a Hesiod přiřkli,
všechno to, cokoli zdá se být u lidí hříchemn a hanbou,
krást i cizoložit a navzájem podvádět sebe. (Zl. B 11 ze Sexta.)
Než lidé myslí o bozích, že rodí se,
lidské že mají šaty a hlas i postavu lidskou. (Zl. B 14 z Klementa.)
Aithiopové svým bohům nos tupý a černou pleť přiřkli,
Thrákové svým oči modré a vlasy dávají rusé. (Zl. B 16 z Klementa.)
Kdyby však voli a lvi a koně též dostali ruce
anebo uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé,
koně by podobné koňům a voli podobné volů
kreslili podoby bohů a právě taková těla
jejich by robili, jakou i sami postavu mají. (Zl. B 15 z Klementa.)

(0170, Zlomky předsokrat. myslitelů, př. K.Svoboda, Praha 1944, S. 39.)
date of origin: 1996

Bůh (pojetí) | Bůh

Xenofanés (-IV.st.)
Jeden jest bůh mezi bohy a lidmi největší, který
smrtelníkům ni tělem ni myslí podoben není.
Celý on vidí, celý též myslí, celý též slyší,
na témže místě stále on zůstává, aniž se pohne;
nijak mu nesluší, aby snad přecházel tam nebo onam.
Beze vší námahy všechno on koná myšlenkou ducha.
(Zl. B 23, 24, 26 a 25 z Klementa, Sexta a Simplikia.)

Žádný nespatřil člověk a žádný nebude vědět
o bozích nic a o všem, co vykládám tuto.
Byť snad i náhodou vyřkl, co zcela je zdařilé, přece
sám o tom vpravdě neví; tak na všem spočívá zdání.
(Zl. B 34 ze Sexta a z Plutarcha.)

Bozi neukázali vše z počátku smrtelným lidem;
ti však hledati musí a časem naleznou lepší.
(Zl. B 18 ze Stobaia.)

Xenofanes pravil, že jsou stejně bezbožní ti,
kdo říkají, že bozi vznikli, jako ti, kdo říkají,
že zemřeli; neboť v obojím případě se děje,
že někdy bozi nejsou.
(Zl. A 12 z Aristotela.)

Xenofanes, jenž ... uznával jedinou podstatu,
nic nevysvětlil ..., nýbrž, maje zření k celému
vesmíru, říká, že jedno jest bohem.
(Zl. A 30 z Aristotela.)

(0170, Zlomky předsokrat. myslitelů, př. K. Svoboda, Praha 1944, S. 39-41.)
date of origin: 1996

Bozi | Antropomorfismus

Xenofanés (-IV.st.)
Vždyť přece u Homéra se nejprve učili všichni. (Zl. B 10 z Herodiana.)
Všechno to bohům v básních svých Homér a Hesiod přiřkli,
všechno to, cokoli zdá se být u lidí hříchemn a hanbou,
krást i cizoložit a navzájem podvádět sebe. (Zl. B 11 ze Sexta.)
Než lidé myslí o bozích, že rodí se,
lidské že mají šaty a hlas i postavu lidskou. (Zl. B 14 z Klementa.)
Aithiopové svým bohům nos tupý a černou pleť přiřkli,
Thrákové svým oči modré a vlasy dávají rusé. (Zl. B 16 z Klementa.)
Kdyby však voli a lvi a koně též dostali ruce
anebo uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé,
koně by podobné koňům a voli podobné volů
kreslili podoby bohů a právě taková těla
jejich by robili, jakou i sami postavu mají. (Zl. B 15 z Klementa.)

(0170, Zlomky předsokrat. myslitelů, př. K.Svoboda, Praha 1944, S. 39.)
date of origin: 1996