Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Homér ()

Těmito slovy se modlil, jej vyslyšel Apollón Foibos.
Sestoupil z olympských výšin a kráčel rozezlen v srdci,
na plecích luk měl a toulec, jenž na obou koncích byl krytý.
Na plecích rozhněvaného hned šípy začaly řinčet,
kdykoli sám se pohnul. Bůh přicházel podoben noci.
Nato opiodál lodí si sedl, pak vypustil střelu.
Strašný se rozlehl zvuk, jak vystřelil stříbrným lukem.
( , Ílias, př. Rud.Mertlík, Odeon, Praha 91980, v Odeonu 1, str. 8.)

Homér ()

(bůh přichází jako noc)
… . ό δ´ ήϊε νυκτι εοικώσ.
…; and his coming was like the night.
I, 47
(6268, The Iliad, Loeb, Cambridge (Mass.) + London 1978, p. 6 + 7.)
Těmito prosil slovy – i slyšel ho Apollón Foibos:
S olympských povstal výšin a kráčel, rozhněván v srdci,
lučiště na pleci maje a toulec zamčený kolkol.
Rázem řinkot šípů se rozzvučel, jak se dal v pochod,
s plecí rozhněvaného. – I kráčel podoben noci.
Konečně opodál lodí si usednuv, vystřelil šipku;
hrozný zazněl zvuk, jak lukem stříbrným střelil.
I, 44-49
(0629, Ílias, př. O.Vaňorný, J.Laichter, Praha 31942, str. 4.)

Homér ()

(bůh přichází jako noc)
Těmito slovy se modlil, jej vyslyšel Apollón Foibos.
Sestoupil z olympských výšin a kráčel rozezlen v srdci,
na plecích luk měl a toulec, jenž na obou koncích byl krytý.
Na plecích rozhněvaného hned šípy začaly řinčet,
kdykoli sám se pohnul. Bůh přicházel podoben noci.
Nato opiodál lodí si sedl, pak vypustil střelu.
Strašný se rozlehl zvuk, jak vystřelil stříbrným lukem.
( , Ílias, př. Rud.Mertlík, Odeon, Praha 91980, v Odeonu 1, str. 8.)
Adventus (přicházení) Homér
… . ό δ´ ήϊε νυκτι εοικώσ.
…; and his coming was like the night.
I, 47
(6268, The Iliad, Loeb, Cambridge (Mass.) + London 1978, p. 6 + 7.)
Těmito prosil slovy – i slyšel ho Apollón Foibos:
S olympských povstal výšin a kráčel, rozhněván v srdci,
lučiště na pleci maje a toulec zamčený kolkol.
Rázem řinkot šípů se rozzvučel, jak se dal v pochod,
s plecí rozhněvaného. – I kráčel podoben noci.
Konečně opodál lodí si usednuv, vystřelil šipku;
hrozný zazněl zvuk, jak lukem stříbrným střelil.
I, 44-49
(0629, Ílias, př. O.Vaňorný, J.Laichter, Praha 31942, str. 4.)

Homér ()

… . ό δ´ ήϊε νυκτι εοικώσ.
…; and his coming was like the night.
I, 47
(6268, The Iliad, Loeb, Cambridge (Mass.) + London 1978, p. 6 + 7.)
Těmito prosil slovy – i slyšel ho Apollón Foibos:
S olympských povstal výšin a kráčel, rozhněván v srdci,
lučiště na pleci maje a toulec zamčený kolkol.
Rázem řinkot šípů se rozzvučel, jak se dal v pochod,
s plecí rozhněvaného. – I kráčel podoben noci.
Konečně opodál lodí si usednuv, vystřelil šipku;
hrozný zazněl zvuk, jak lukem stříbrným střelil.
I, 44-49
(0629, Ílias, př. O.Vaňorný, J.Laichter, Praha 31942, str. 4.)

Žalm 55 ()

¹² Nebo ne nějaký zjevný nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním: 13Ale ty, člověče, mně rovný, vůdce můj a domácí můj, 14Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
(6630, Kralic.překl. 1579-93, s. 515 – Ž 55, 12-14.)
12. (55:13) Nebo ne [nějaký] nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych [to;] ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
13. (55:14) Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
14. (55:15) Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, [a] do domu Božího společně chodívali.
www.bible.cz
55:12 Indeed, ²³ it is not an enemy who insults me, or else I could bear it; it is not one who hates me who arrogantly taunts me,24 or else I could hide from him. 55:13 But it is you,25 a man like me,26 my close friend in whom I confided.27 55:14 We would share personal thoughts with each other;28 in God’s temple we would walk together among the crowd.
- – -
23tn Or „for.“
24tn Heb „[who] magnifies against me.“ See Pss 35:26; 38:16.
25sn It is you. The psalmist addresses the apparent ringleader of the opposition, an individual who was once his friend.
26tn Heb „a man according to my value,“ i.e., „a person such as I.“
27tn Heb „my close friend, one known by me.“
28tn Heb „who together we would make counsel sweet.“ The imperfect verbal forms here and in the next line draw attention to the ongoing nature of the actions (the so-called customary use of the imperfect). Their relationship was characterized by such intimacy and friendship. See IBHS 502-3 §31.2b.
http://www.bible.org/netbible/

12Wenn mich doch mein Feind schändete, wollte ich's leiden; und wenn mein Hasser wider mich pochte, wollte ich mich vor ihm verbergen.
13Du aber bist mein Geselle, mein Freund und mein Verwandter,
14die wir freundlich miteinander waren unter uns; wir wandelten im Hause Gottes unter der Menge.
http://www.biblegateway.com Lutherbibel, 1545
13 Si c'était l'ennemi[d] qui venait m'insulter,
je le supporterais.
Si celui qui me hait[e] s'élevait contre moi,
je pourrais me cacher de lui.
14 Mais c'est toi, toi qui es un homme de mon rang,
toi, mon ami et mon intime,
15 avec qui j'échangeais des confidences,
quand nous allions ensemble avec la foule[f] dans la maison de Dieu...
http://www.biblegateway.com La Bible du Semeur

12For it is (T)not an enemy who reproaches me,
Then I could bear it;
Nor is it one who hates me who (U)has exalted himself against me,
Then I could hide myself from him.
13But it is you, a man my equal,
My (V)companion and my (W)familiar friend;
14We who had sweet [c]fellowship together
(X)Walked in the house of God in the throng.
http://www.biblegateway.com New American Standard Bible