Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Politika(ření)
Rex Stout
(1939)
Tyler myšlenku odmítl. „Nemělo by to stejně žádný smysl. Baker je tak namočen do politiky, že se nedokáže dívat rovně, i kdyby chtěl, a není jisté, že by vůbec chtěl. Nikomu z nich se nedá věřit. Šerif je jenom jeho poskokem, Frank Phellan je Sammisův člověk a tohleto se může Sammise týkat.“ …
(Případ divoké kočky, in: Tři případy Nero Wolfa a státní policie, Český Těšín 1996, s. 426.)
vznik lístku: leden 2002
Lež a pravda | Pravda a lež
Rex Stout
(1951)
… „To byl inspektor Cramer, velmi důležitý policajt. Řekli jsme mu, že jste tady, a proto …“
„Vy jste mu řekli –“ vydechla Tina.
„Ano. To je Hitler-Stalinova technika obratu. Říkají bezostyšné lži, aby nepřítele odvedli od pravdy, a my jsme řekli bezostyšnou pravdu, abychom jí použili ke lži. Zabralo to. Chyběl jen vlásek k tomu, aby vás sebral, a uá bych to samé už znovu neudělal, ale zabralo to. Takže teď jsme v rejži a vy taky. Zůstanete tady. …
(Poldův vrah, in: 7538, Tři případy Nero Wolfa a státní policie, Český Těšín 1996, str. 87.)
vznik lístku: leden 2002
Dictamnus albus L. - třemdava
Vlastimil Vaněk
(1982)
(syn. D. fraxinella PERS.)
Rutaceae – routovité
60-100 cm, VI.-VII.
V přírodě roste od střední Evropy přes celou Asii až po severní Čínu a Koreu. U nás se vyskytuje v teplých stepních oblastech jižní Moravy na vápencovém podkladě.
Tvoří vzpřímené keříky pevných většinou nevětvených lodyh, které jsou olistěné tuhými lichozpeřenými listy. Lodyhy jsou zakončeny vzdušnými hrozny květů, které jsou pětičetné a jejichž plátky jsou u růžových kultivarů červeně žilkované. Význačné jsou též dlouhé tyčinky, vyčnívající daleko z květu. Celá rostlina silně aromaticky voní, zvláště za teplých dnů.
Daří se nejlépe v živné propustné vápenité půdě. Stanoviště má být slunné a teplé. Rostliny snášejí značné sucho. Starší rostliny špatně snášejí přesazování.
Třemdavy jsou pěkné jako menší solitéry. Dále jsou velmi vhodnou součástí přírodních, zvláště stepních partií, společně s travinami, eremurusy, levandulemi, šalvěji apod. Mají dlouhou životnost. Vysazují se na vzdálenost 60 cm.
Množí se semenem, které se vysévá nejlépe hned po dozrání. Mladé rostliny se dopěstují v květináčích. Semenáče mají poměrně dlouhý vývoj a kvetou většinou až po třech až čtyřech letech. V příznivých podmínkách se samovolně rozsemeňují. Chceme-li sklidit semeno, musíme semeníky hlídat, protože ihned po dozrání rychle pukají a semeno vymršťují.
Kultivar ´Albiflorus´ má květy čistě bílé, bez žilkování.
(….,Trvalky. Stát. zem. nakl., Praha 1982, str. 142; barev. foto na str. 143.)
vznik lístku: červenec 2001
Věda (vědění)
Rex Stout
(1968)
… Pak pravila: „Člověk vlastně nezná sám sebe, že?“
„Přijde na to,“ řekl jsem. „Někteří z nás se znají až moc dobře, a někteří zase ne dost. Já třeba ani nechci vědět, proč ráno lezu z postele jako ve snu, třeba bych pak už nikdy neusnul. Čert to vem, vždycky se nějak ven dostanu. Ale vy, vy nejste jako ve snu, vy jste pod ostrým reflektorem, který jste sama na sebe obrátila. Proč ho prostě nezhasnete?“
„Já jsem ho na sebe neobrátila. To udělali jiní, hlavně moje matka. Já ho nemohu zhasnout.“ /173/
„No, tak dobře. Co je tedy vaše hlavní otázka? Skutečné jméno vaší matky, nebo váš otec?“
„Otec, samozřejmě. S matkou jsem přece žila celý život, a myslím, že to, že chci znát její pravé jméno a něco dalšího o ní, je jen … no, asi zvědavost. Ale o otci prostě musím něco vědět! Je naživu? Čím je“ Jeho geny mě přece stvořily!“
Přikývl jsem. „Jo, chodila jste k Smithovi. Až moc jste se toho dozvěděla o genech. Pan Wolfe jednou řekl, že vědci by si měli nechávat své poznatky pro sebe; jejich šířením zbytečně komplikují ostatním lidem život. Dáte si kávu?
„Ne, děkuji.“
…
(Kdo je můj otec, in: 7538, Tři případy Nero Wolfa a státní policie, Český Těšín 1996, str. 172-73.)
vznik lístku: leden 2002