Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Albert Camus | Albert Camus (1942)

Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém: to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom žili, znamená zodpovědět základní filosofickou otázku. Všechno ostatní, …, je až druhotné. …
Když se táži, podle čeho rozhodnout, že jedna otázka je naléhavější než nějaká jiná, pak odpovídám, že podle činů, k nimž vede. Ještě jsem neviděl, že by někdo zemřel pro ontologický argument. … /15/ … Naopak však vím, že mnoho lidí umírá, protože se domnívají, že život nestojí za to, aby ho žili. Znám však jiné lidi, kteří se zcela paradoxně nechávají zabíjet pro ideje nebo iluze, jež jim poskytují důvod, proč žít (to, čemu říkáme důvod žít, je zároveň skvělý důvod, proč umírat). Proto soudím, že nejnaléhavější otázkou je otázka po smyslu života.
(7515, Mýtus o Sisyfovi, Praha 1995, str. 14-15.)

Pavel Landovský (1990)

… Chci se naprosto zbavit jakýkoliv předem daný představy o světě, i když občas, když se ožeru v hospodě, taky říkám, kdyby lidi byli hodný atd., ale to jsou jen hospod[ář]ský žvásty, rozumíš, když chci mluvit poctivě, musím říct, že se chci vyhnout jakýkoliv představě, jak by co a jak mělo bejt, protože musíš, tedy já musím, abych se vyhnul demagogii, já musím přítomnost, kterou žiju, žít plně, musím o ní vědět co nejvíc, musím vědět co dělám, i když samozřejmě si někdy protiřečím, páchám svinstvo, který mě třeba může i zahubit, ale nejdůležitější je furt ta přítomnost, kterou musím kontrolovat minulostí, svojí lidskou, a pak mi z toho vyjde automaticky budoucnost. To je jednoduchý jako facka, ale lidstvo tyto nejjednodušší věci od nepaměti přechází a mluví o budoucnosti jako o hrozbě. Dneska každej idiot ví, jak to bude, ale nikdo z nich neví, jak to je. …
(Soukromá vzpoura, Mladá fronta, Praha 1990, str. 10.)