LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


Havel a „opoziční smlouva“

Bohumil Doležal (2010)
Martin Komárek označuje v dne[šní] MfD opoziční smlouvu „nejbezzásadovější lži v nových českých dějinách“. To je hodně nespravedlivé: měli si Klaus se Zemanem nechat od prezidenta Havla a jeho trpajzlíků ukrást volební vítězství? Havel si představoval, že je vzhledem ke konstelaci, vzniklé ve volbách, může vydírat, oni ho přesvědčili, že ne. Byl to z Havlovy strany nezodpovědný experiment. Opoziční smlouva byla věc velmi problematická, ale pan Komárek v té věci přehání. A když píše, že „Topolánek a Paroubek mají jistě mnoho nectností, takovou hanebnost však zatím neprovedli“, neměl by zapomínat na to, že Paroubek se zcela otevřeně chystá uzavřít psanou či nepsanou opoziční smlouvu s komunisty. Tím by Klause se Zemanem rázně přetrumfl.
(Události, Co týden dal – středa 27. ledna.)
http://bohumildolezal.lidovky.cz/
date of origin: leden 2010

Hejdánek, Ladislav

Aleš Haman (1998)
Třetí oddíl Excerpta už přináší přechod od aktuální publicistiky k obecnějším otázkám a k filosofickým úvahám. Týká se to především článků věnovaných tématu dějin, inspirovaných zejména Patočkovým spisem Kacířské eseje, dále úvahy o výchově, o protikladu sofistické rétoriky a sokratovského dialogu i o vztahu víry a mýtu, pronikavě osvětleném Hejdánkem. Zase tu ovšem jaksi nepatřičně ční portrét Emanuela Rádla, který by vlastně patřil do sousedství obrazu Jana Patočky, umístěného v závěrečném oddílu nazvaném Eseje a promluvy. …
Skladba knihy sice nabízí obraz širokých autorových zájmů, avšak zároveň naznačuje jistou neurovnanost jeho způsobu myšlení, oscilujícího mezi politickou aktualitou a filosofickým zobecněním. Právě v textech inklinujících spíše k filosofii se projevuje i zvláštní Pincův způsob přístupu k otázkám a problémům: dává se totiž často inspirovat jinými texty, které obsáhle cituje a provází komentujícími poznámkami – zvláště zřetelné je to v článku o víře a mýtu, který je vlastně jakousi recenzí s ukázkami textu Hejdánkova. (Takový postup, dojde-li k technickému nedopatření s uvozovkami, může vést k nemilým komplikacím.) …
(Od publicistiky k filosofii, in: Liter.nov. 9, č. 50, 16.12.98, s. 6.)
date of origin: leden 2002