Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Josef Lukl Hromádka
(1931)
Víra křesťanova v Ježíše Krista má smysl opačný: jde o jedinečnou událost dějinnou, o skutečného člověka, /87/ o to, co se stalo, nikoli o to, co se stále přírodně děje a opakuje.
Víra v inkarnaci Kristovu je v protivě ke každému přírodnímu mythu a idealismu; to, co se stalo v Kristu, je jedinečné, je to příchod Boží na svět, který se nebude opakovat, je to událost, ve které je člověk předmětem Božího útoku a spasitelného díla. Na čem záleží, je právě tato událost, dějství, to co se stalo (jednou stalo) mezi Bohem a člověkem. Není dovoleno nedbat události a hledat za ní nějakou obecnou, abstraktní ideu, symbolism kosmického dějství, nějaký hlubší ideový smysl. Myšlení lidské je ve stálém pokoušení vykládat a vysvětlovat si Ježíše Krista jako nositele a učitele idejí, jako největší známé uskutečnění absolutní, abstraktní, rozumové nebo mravní pravdy: slovo „μονογενής“, „unicus“, není bráno doopravdy, nýbrž pouze obrazně a jinotajně jako vyjádření obecné pravdy, že Ježíš je pouze prvním nebo nejlepším uskutečňovatelem toho, čeho my všichni máme a můžeme dosáhnout a k čemu jsme svou přirozenou podstatou určeni. „Slovo tělo učiněno jest“ (Verbum caro factum est) znamená pro idealistu, že Ježíš myšlenkově pochopil i mravně naplnil to, co je potenciálně v podstatě lidství, – jednotu Boha a člověka. Všichni prý jsme od přirozenosti dětmi Božími, všichni máme stejnou možnost se jimi státi, jen když poznáme a si uvědomíme otcovství Boží a své synovství. Není prý jiné překážky pro dětinský náš poměr k Otci než to, že si tohoto dětinství neuvědomujeme a o ně neusilujeme.
Křesťanova víra v Ježíše Krista, jediného Syna Božího, je radikální protest proti idealistickému zjednodušování a logisování toho, co se nedá zjednodušit a zlogisovat. Idealista, ať antický nebo moderní, chce být pozorovatelem, divákem a vykladačem, místo aby si byl /88/ vědom, že jde o něho přímo a že se něco děje, co znamená pro něho bezohlednou vývu zastavit se a účtovat se životem. ...
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 86-88.)
vznik lístku: červenec 2007
Alexandr Kliment
(2013)
... Když se ohlížím zpátky, tak celý můj život je eroze víry. Čím tu víru nahrazuju? Důvěrou a fantazií.
(Tři žíně, Torst, Praha 2009, str. 37.).)
vznik lístku: březen 2013
Alexandr Kliment
(2013)
Jak jsi se cítil před tím?
Nijak. Já prostě jen žil. Měl jsem obrovské problémy, celou tu dobu jsem hledal svoji identitu, a když jsem ji nalezl, tak jsem přišel na to, že žádnou nepotřebuju.
(Tři žíně, Torst, Praha 2009, str. 65.).)
vznik lístku: březen 2013
Alexandr Kliment
(2013)
... Ale teror začíná tam, kde násilí funguje samo od sebe. ... Princip teroru je totální pohrdání lidským životem. ... /59/ ... Nová epocha, která začíná po válce, má Kainovo znamení – terorismus.
(Tři žíně, Torst, Praha 2009, str. 58.).)
vznik lístku: březen 2013