Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

André Glucksmann (1985)

Aktuálnost je jedním z velkých vynálezů západní civilizace. Aktuálnost existuje, když dnes není jako včera a když zítřek přináší riziko, že vůbec nebude podobný tomu, co je dnes. Říci, že existuje aktuálnost, znamená říci, že existuje problém. Objevuje se něco nového, zvláštního. Nesetkáváme se s tím ve všech civilizacích; mýtus lze chápat jako snahu transformovat neočekávanost dneška v něco, co by se podobalo očekávanosti včerejška. Ve všech mytologiích je patrná snaha identifikovat přítomnost s minulostí a integrovat do tradice i to, co je nečekané. Aktuálnost tu tedy nebyla odjakživa. Dalo by se říci, že se objevila v Řecku. Stejně jako zázrak demokracie, geometrie, filosofie vyvstal zázrak aktuálnosti. Řekové žijí ve světě, kde včerejšek nemá podobu dneška a dnešek zítřka. A to je v dějinách světa něco nového. Nemusí to však trvat věčně: lze si představit moderní civilizace, které aktuálnost zruší. Stačí se podívat, jak totalitní myšlení vysvětluje problém, že není událostí, či že je jich co možná nejméně.
(Filosofie a aktuálnost, z pražské přednášky z 18.6.1985, in: Reflexe č. 1, 1990,
8, str. 1.)

André Glucksmann | André Glucksmann (1985)

Aktuálnost je jedním z velkých vynálezů západní civilizace. Aktuálnost existuje, když dnes není jako včera a když zítřek přináší riziko, že vůbec nebude podobný tomu, co je dnes. Říci, že existuje aktuálnost, znamená říci, že existuje problém. Objevuje se něco nového, zvláštního. Nesetkáváme se s tím ve všech civilizacích; mýtus lze chápat jako snahu transformovat neočekávanost dneška v něco, co by se podobalo očekávanosti včerejška. Ve všech mytologiích je patrná snaha identifikovat přítomnost s minulostí a integrovat do tradice i to, co je nečekané. Aktuálnost tu tedy nebyla odjakživa. Dalo by se říci, že se objevila v Řecku. Stejně jako zázrak demokracie, geom,etrie, filosofie vyvstal zázrak aktuálnosti. Řekové žijí ve světě, kde včerejšek nemá podobu dneška a dnešek zítřka. A to je v dějinách světa něco nového. Nemusí to však trvat v+ěčně: lze si představit moderní civilizace, které aktuálnost zruší. Stačí se podívat, jak totalitní myšlení vysvětluje problém, že není událostí, či že je jich co možná nejméně.
(Filosofie a aktuálnost, Reflexe č. 1, 1990, 8 – 1.)

Ladislav Hejdánek (2010)

Podle slovníku znamená latinské arcanum něco skrytého, utajeného, něco jako tajemství. Tady ovšem bude hodně záležet na tom, jaký (předsudečný) vztah máme k tzv. tajemstvím, a vůbec jak „tajemství“ a jeho „skrytost“ chápeme. Už víckrát bylo napsáno, že tajemství není tajemství proto, že by bylo nějak skryto, a proto že tajemství vyjevené („odhalené“) zdaleka ještě nepřestává být tajemstvím. To je ovšem pravda, ale je to také stále ještě trochu „skryté“ našemu pochopení, a proto to vyžaduje aspoň částečné vysvětlení. Slovo arcanum je odvozeno od slovesa arceo (zavírati, ohrazovati, ohraničovati, zamezovati přístupu atd.), a původním významem je spjato také se substantivem arca (závěr, zámek, skříňka, schránka, truhla – a také pokladnice, dokonce žalářní kobka). Z toho můžeme usoudit, že ona „utajenost“ se vlastně netýká toho, co je utajováno, nýbrž jenom těch prostředků, užitých k znepřístupnění utajovaného. Utajenost a skrytost, zakrytost není vlastním rysem a charakterem toho, co je skrýváno, ale je následkem (nebo důsledkem) jakéhosi vnějšího zásahu, totiž toho aktivního skrývání a skrytí. Odkrýt, odhalit to, co je zatím skryto, nic na onom dosud skrytém nemění – jde pouze o odstranění překážek, zámků a ohrazení, která zatím nedovolovala, aby se ono dosud skryté stalo zjevným a tedy přístupným.
(Písek, 100207-3.)

André Glucksmann | André Glucksmann (1985)

Filosofické úsilí o sebepoznání ve vztahu k aktuálnosti znamená tedy zaprvé rozeznat zvláštní jako zvláštní, tj. přítomnost jako odlišnou od minulosti, za druhé rozeznat zvláštní jako moje zvláštní. Ať je situace jak chce absurdní, na této absurditě mám podíl díky absurditě, kterou nesu v sobě. Tolik na osvětlení …
(Filosofie a aktuálnost, Reflexe č. 1, 1990, 8 – 2.)