Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

André Glucksmann (1985)

Aktuálnost je jedním z velkých vynálezů západní civilizace. Aktuálnost existuje, když dnes není jako včera a když zítřek přináší riziko, že vůbec nebude podobný tomu, co je dnes. Říci, že existuje aktuálnost, znamená říci, že existuje problém. Objevuje se něco nového, zvláštního. Nesetkáváme se s tím ve všech civilizacích; mýtus lze chápat jako snahu transformovat neočekávanost dneška v něco, co by se podobalo očekávanosti včerejška. Ve všech mytologiích je patrná snaha identifikovat přítomnost s minulostí a integrovat do tradice i to, co je nečekané. Aktuálnost tu tedy nebyla odjakživa. Dalo by se říci, že se objevila v Řecku. Stejně jako zázrak demokracie, geometrie, filosofie vyvstal zázrak aktuálnosti. Řekové žijí ve světě, kde včerejšek nemá podobu dneška a dnešek zítřka. A to je v dějinách světa něco nového. Nemusí to však trvat věčně: lze si představit moderní civilizace, které aktuálnost zruší. Stačí se podívat, jak totalitní myšlení vysvětluje problém, že není událostí, či že je jich co možná nejméně.
(Filosofie a aktuálnost, z pražské přednášky z 18.6.1985, in: Reflexe č. 1, 1990,
8, str. 1.)

Oldřich Bureš (1965)

Původ: Pralesy jižní Ameriky, Brazilie, Venezuela.
Popis: Šplhavý keřík s poměrně velikými, špičatě vejčitými, zvlněnými listy; květ je nevýrazný, žlutavý, trubkovitý, pěticípý. Co však je ozdobou rostliny a mylně pokládáno za květ, jsou krásné fialové listeny srdčitého tvaru-
Umístění: V mírně teplém pokoji na plném slunci.V létě nejlépe před oknem nebo na zahradě na výsluní, kde ji zapustíme do země i s kořenáčem.
Přezimování: Na jasném místě v pokoji s teplotou 12 až 15° C, kam ji přeneseme na podzim, před příchodem mrazů. Na zimu ztrácí listy.
Zálivka: V létě velmi mnoho, v zimě jen nepatrně, neboť bezlistá rostlina neodpařuje vodu.
Přesazování: Koncem března rostlinu přesadíme do směsi listovky, rašeliny a písku, s dobrou drenáží, větévky značně zkrátíme a postavíme ji pak na slunné místo.
Hnojení: Od začátku růstu až do podzimu každý týden.
Jiné poznámky: Kvete jen na plném slunci, v deštivém létě narostou jen listy. Množí se řízky, v bytě ji však množit nelze.
Tato v květinových síních celkem vzácně se vyskytující květina je krásným dárkem, zejména B. glabra varieta sanderiana s purpurově fialovými listeny. Znamenitě se hodí k popnutí stěn zimní zahrady nebo vytápěné verandy či rozšířeného okna přeměněného na malý skleníček. Původní druh má listeny světlefialové barvy, je však odolnější než purpurová varieta. V chladném a deštivém létě však Bougainvillea selže, neboť v nedostatečných světelných podmínkách se listeny nevybarví. Neúspěch v některém roce není tedy důvodem k ztrátě trpělivosti. Rostliny pěstěné v zahradě vyzrávají lépe, je však nutno přenést je na podzim včas do místnosti, protože Bougainvillea je velmi citlivá na chladno.
(2579, Pěstujeme pokojové květiny, Praha 1965, str. 100 + černobílé foto.)

André Glucksmann | André Glucksmann (1985)

Aktuálnost je jedním z velkých vynálezů západní civilizace. Aktuálnost existuje, když dnes není jako včera a když zítřek přináší riziko, že vůbec nebude podobný tomu, co je dnes. Říci, že existuje aktuálnost, znamená říci, že existuje problém. Objevuje se něco nového, zvláštního. Nesetkáváme se s tím ve všech civilizacích; mýtus lze chápat jako snahu transformovat neočekávanost dneška v něco, co by se podobalo očekávanosti včerejška. Ve všech mytologiích je patrná snaha identifikovat přítomnost s minulostí a integrovat do tradice i to, co je nečekané. Aktuálnost tu tedy nebyla odjakživa. Dalo by se říci, že se objevila v Řecku. Stejně jako zázrak demokracie, geom,etrie, filosofie vyvstal zázrak aktuálnosti. Řekové žijí ve světě, kde včerejšek nemá podobu dneška a dnešek zítřka. A to je v dějinách světa něco nového. Nemusí to však trvat v+ěčně: lze si představit moderní civilizace, které aktuálnost zruší. Stačí se podívat, jak totalitní myšlení vysvětluje problém, že není událostí, či že je jich co možná nejméně.
(Filosofie a aktuálnost, Reflexe č. 1, 1990, 8 – 1.)

André Glucksmann | André Glucksmann (1985)

Filosofické úsilí o sebepoznání ve vztahu k aktuálnosti znamená tedy zaprvé rozeznat zvláštní jako zvláštní, tj. přítomnost jako odlišnou od minulosti, za druhé rozeznat zvláštní jako moje zvláštní. Ať je situace jak chce absurdní, na této absurditě mám podíl díky absurditě, kterou nesu v sobě. Tolik na osvětlení …
(Filosofie a aktuálnost, Reflexe č. 1, 1990, 8 – 2.)