Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

(5.8.2005)

Pátek 5.8.05, Praha – ČR 2, 6.45: V Dobrém jitru radíme zahrádkářům, jak pěstovat, ošetřovat i hnojit rostliny. Od poloviny srpna je třeba udělat pravidelné a každoroční přihnojení ovocných dřevin draselnými sloučeninami, přitom vzít v úvahu jak nároky dřevin, zda jsou citlivé k vápníku, nebo naopak vápník a půdu zásaditější vyžadují. Během jednoho měsíce, tedy do poloviny září, bychom měli ovocnářské plochy v dobré plod-nosti pohnojit následovně: na každých 10 m2 (nebo pod strom o průměru koruny 3,5 m) dát dávku: pro jádroviny 100 g draslíku = 200 g draselné soli 60, pro peckoviny 160 g draslíku = 320 g draselné soli 60, pro bobuloviny 60 g draslíku = 150 g síranu draselného, pro jahodníky 120 g draslíku .= 300 g síranu draselného. Při vysoké plodnosti dávku zvyšujeme až o polovinu. Draselné živiny jsou v půdě lehce rozpustné, měla by následovat zálivka vodou. Dostatek draslíku v půdě zvyšuje mrazuvzdornost dřevin, vybarvování plodů a jejich cukernatost. Draslíkem je třeba hnojit každoročně.
(pel)
(in: Týden rozhlasu č. 31, 1.8. – 7.8. 2005, str. 7.)

André Glucksmann (1985)

Aktuálnost je jedním z velkých vynálezů západní civilizace. Aktuálnost existuje, když dnes není jako včera a když zítřek přináší riziko, že vůbec nebude podobný tomu, co je dnes. Říci, že existuje aktuálnost, znamená říci, že existuje problém. Objevuje se něco nového, zvláštního. Nesetkáváme se s tím ve všech civilizacích; mýtus lze chápat jako snahu transformovat neočekávanost dneška v něco, co by se podobalo očekávanosti včerejška. Ve všech mytologiích je patrná snaha identifikovat přítomnost s minulostí a integrovat do tradice i to, co je nečekané. Aktuálnost tu tedy nebyla odjakživa. Dalo by se říci, že se objevila v Řecku. Stejně jako zázrak demokracie, geometrie, filosofie vyvstal zázrak aktuálnosti. Řekové žijí ve světě, kde včerejšek nemá podobu dneška a dnešek zítřka. A to je v dějinách světa něco nového. Nemusí to však trvat věčně: lze si představit moderní civilizace, které aktuálnost zruší. Stačí se podívat, jak totalitní myšlení vysvětluje problém, že není událostí, či že je jich co možná nejméně.
(Filosofie a aktuálnost, z pražské přednášky z 18.6.1985, in: Reflexe č. 1, 1990,
8, str. 1.)

André Glucksmann | André Glucksmann (1985)

Aktuálnost je jedním z velkých vynálezů západní civilizace. Aktuálnost existuje, když dnes není jako včera a když zítřek přináší riziko, že vůbec nebude podobný tomu, co je dnes. Říci, že existuje aktuálnost, znamená říci, že existuje problém. Objevuje se něco nového, zvláštního. Nesetkáváme se s tím ve všech civilizacích; mýtus lze chápat jako snahu transformovat neočekávanost dneška v něco, co by se podobalo očekávanosti včerejška. Ve všech mytologiích je patrná snaha identifikovat přítomnost s minulostí a integrovat do tradice i to, co je nečekané. Aktuálnost tu tedy nebyla odjakživa. Dalo by se říci, že se objevila v Řecku. Stejně jako zázrak demokracie, geom,etrie, filosofie vyvstal zázrak aktuálnosti. Řekové žijí ve světě, kde včerejšek nemá podobu dneška a dnešek zítřka. A to je v dějinách světa něco nového. Nemusí to však trvat v+ěčně: lze si představit moderní civilizace, které aktuálnost zruší. Stačí se podívat, jak totalitní myšlení vysvětluje problém, že není událostí, či že je jich co možná nejméně.
(Filosofie a aktuálnost, Reflexe č. 1, 1990, 8 – 1.)

André Glucksmann | André Glucksmann (1985)

Filosofické úsilí o sebepoznání ve vztahu k aktuálnosti znamená tedy zaprvé rozeznat zvláštní jako zvláštní, tj. přítomnost jako odlišnou od minulosti, za druhé rozeznat zvláštní jako moje zvláštní. Ať je situace jak chce absurdní, na této absurditě mám podíl díky absurditě, kterou nesu v sobě. Tolik na osvětlení …
(Filosofie a aktuálnost, Reflexe č. 1, 1990, 8 – 2.)