LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile
Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.
Komenský o pravdě | Pravda u Komenského
Jan Patočka
(1966)
Běží nyní o určení ideálu, ideje dokonalého poznání toho trojího.Dokonalým bude, je-li pravdivé. Pravdivost však Komenský chápe nejen jako postižení věcí tak, jak jsou (adaequatio intellectus ad rem cognoscendam), nýbrž jako vnitřní shodu a spojitost věcí s jejich základem, z něhož vyplývají; jako veritas transcendentalis. Pravda ukazuje věci v jejich vzniku, v tom, jak jsou učiněny. Učiněna jsou však podle ideje, tj. podle jisté možnosti být. Ideje jsou však buď idejemi děl Božích nebo přírody nebo posléze umění. (Idea je sice pouhá možnost, ale pouze u věcí stvořených a umělých; idea idejí je ens realissimum.) Umění bere své ideje z přírody, příroda je má od Boha, Bůh sám ze sebe; tj. umění napodobí přírodu, příroda Boha, Bůh sebe sama: příroda je obrazem Božím, zviditelněním neviditelného, umění / obrazem či nápodobou přírody, Bůh však je sám v sobě předlohou všeho ostatního, vzorem a ideou idejí – není správné, že Bůh svobodně tvoří ideje a věčné pravdy (jak myslí například Descartes). …
(Komenského názory etc., in: 7855, Komeniologické studie II., Praha 1998, s. 245-6.)
date of origin: říjen 2003
Eukleidés | Archimedés
Anna Świderková
(1974)
Archimedes byl o něco starší než Eratosthenes a jistě také dřív než Kyréňan poprvé spatřil Alexandrii. Zájem o matematiku a základní znalosti z tohoto oboru si pravděpodobně přinesl už z rodného domu v Syrakusách, kde se jeho otec Feidias zabýval astronomií. Do egyptské metropole přivedla snad mladého muže touha poznat velkého Eukleida, který tu právě dlel na pozvání Ptolemaia I.
Říkalo se, že sám starý král zatoužil kdysi brát u slavného matematika lekce, ale brzy se přesvědčil, že tato věda vyžaduje mnohem víc času, než jí mohl věnovat vládce zaneprázdněný nejrůznějšími záleřžitostmi svého státu.Zeptal se tedy Eukleida, zda by pro něho nemohl přednášky trochu zkrátit. A tehdy uslyšel odpověď: „Neexistuje žádná zvláštní krílovská cesta ke geometrii!“1
(s. 161)
- – - – - – -
1 Eukleides; Proklos, Komentář k Eukleidovi II p. 20. (s. 383)
(4927. Tvář helénistického světa, př. J.Vlášek, Praha 1983, str. 161; 383.)
date of origin: srpen 2002
Eratosthenés | Filologos (jako nové slovo)
Anna Świderková
(1974)
… Eratosthenes sice studoval filozofii a těmto otázkám věnoval i několik svých děl, ale za filozofa se nepovažoval. Zajímaly ho nejrůznější vědní obory, překvapivou všestranností připomínal Aristotela, sledoval však zcela jiné cíle. U slavného Alexandrova vychovatele sluoila veškerá vědecká činnost filozofii, kdežto Eratosthenovi šlo vždy jen o vědění (řecky logos), ne o moudrost (řecky sofia), k níž bylo možno dospět teprve na základě tohoto vědění. Proto také vytvořil nový termín a říkal o sobě, že není filosofos jako aténští mistři, ale filologos. Byl tedy prvním člověkem, který sám sebe nazval filologem, i když filologie v našem smyslu slova představovala pouze jeden, a to nikoli nejdůležitější úsek jeho bohatých zájmů. /158/ …
(4927. Tvář helénistického světa, př. J.Vlášek, Praha 1983, str. 157.)
date of origin: srpen 2002