Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Žalm 27 ()

7Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne. 8O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu. 9Neskrývej tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, ještě vždy neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.
Ž 27, 7 – 9
(6630, Biblí svatá, pův. překl. Kral. 1579-93, Kutná Hora 1940, SZ, str. 501.)
7Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi! 8Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: „Hledejte mou tvář.“ Hospodine, tvář tvou hledám. 9Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso.
(6646, Bible, ekum. překlad, 1990, SZ, str. 469.)

1. Paralipomenon ()

11Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně. 12Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
1 Pa 16, 11 – 12
(6630, Biblí svatá, pův. překl. Kral. 1579-93, Kutná Hora 1940, SZ, str. 382.)
11Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně. 12Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst, …
(6646, Bible, ekum. překlad, 1990, SZ, str. 544.)

Anna Świderková (1974)

Archimedes byl o něco starší než Eratosthenes a jistě také dřív než Kyréňan poprvé spatřil Alexandrii. Zájem o matematiku a základní znalosti z tohoto oboru si pravděpodobně přinesl už z rodného domu v Syrakusách, kde se jeho otec Feidias zabýval astronomií. Do egyptské metropole přivedla snad mladého muže touha poznat velkého Eukleida, který tu právě dlel na pozvání Ptolemaia I.
Říkalo se, že sám starý král zatoužil kdysi brát u slavného matematika lekce, ale brzy se přesvědčil, že tato věda vyžaduje mnohem víc času, než jí mohl věnovat vládce zaneprázdněný nejrůznějšími záleřžitostmi svého státu.Zeptal se tedy Eukleida, zda by pro něho nemohl přednášky trochu zkrátit. A tehdy uslyšel odpověď: „Neexistuje žádná zvláštní krílovská cesta ke geometrii!“1
(s. 161)
- – - – - – -
1 Eukleides; Proklos, Komentář k Eukleidovi II p. 20. (s. 383)
(4927. Tvář helénistického světa, př. J.Vlášek, Praha 1983, str. 161; 383.)

Anna Świderková (1974)

… Eratosthenes sice studoval filozofii a těmto otázkám věnoval i několik svých děl, ale za filozofa se nepovažoval. Zajímaly ho nejrůznější vědní obory, překvapivou všestranností připomínal Aristotela, sledoval však zcela jiné cíle. U slavného Alexandrova vychovatele sluoila veškerá vědecká činnost filozofii, kdežto Eratosthenovi šlo vždy jen o vědění (řecky logos), ne o moudrost (řecky sofia), k níž bylo možno dospět teprve na základě tohoto vědění. Proto také vytvořil nový termín a říkal o sobě, že není filosofos jako aténští mistři, ale filologos. Byl tedy prvním člověkem, který sám sebe nazval filologem, i když filologie v našem smyslu slova představovala pouze jeden, a to nikoli nejdůležitější úsek jeho bohatých zájmů. /158/ …
(4927. Tvář helénistického světa, př. J.Vlášek, Praha 1983, str. 157.)