Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Tomáš Garrigue Masaryk (1879)

Stal jsem se suplentem na zdejším gymnáziu, a sice proto, že musíme vydělávat hodně peněz; následkem okupace Bosny byl totiž můj bratr povolán do pole, zanechal svého obchodu, a tím ztratil mnoho peněz, které teď musíme vydělat. Proto supluji, dávám hodiny atd., takže jsem od časného rána do 8 ½ več. z domu. Můj duch je tím tak stísněn, že nejsem srdečného slova, nemluvě o dopisu, a proto raději vůbec nepíšu.
(dopis E. Husserlovi, Vídeň, 7. 1. 1879)
(ex: Jan Patočka, Masaryk (soubor připravený Chvatíkem a spol.), Praha 1979, str. 359.)

Arsén Pohribný (1989)

Od roku 1979, kdy se básník jako stipendista DAAD ocitl v Berlíně, a po roce 1980, kdy se přestěhoval do Paříže, se jeho jméno upevňovalo v evropském kulturním povědomí. Závažně k tomu přispěl zájem francouzských institucí …
Jiří Kolář, tento předchůdce jednoho křídla postmodernismu, bývá oceňován jako mistr praktické analýzy. Málokdo dovede tak rozcupovat zaběhané mechanismy myšlení a představ, sotvakdo se odváží atomizovat díla klasiků jako on. A to proto, aby tříštěním násobil, aby indukoval proud kruté současnosti. Místo obvyklé sémantiky zavádí paradoxní souvislosti. Avšak toto spojení běžného s nevysvětlitelným je dílem poetické syntézy. Kolářových mnohoobrazů se nenabažíte, pokaždé najdete zrnka skrytého a arkánního. Průzkumem světa vizualizačních postupů prohloubil Kolář dosah poetična o několik oktáv.
Neměli bychom ovšem také zapomínat, co znamenaly jeho rady a podněty pro druhé, ani jakou morální oporou jim byla jeho vydavatelská činnost. …
(Další odpovědi Jiřího Koláře, in: Svědectví XXII, 198 9, č. 88, str. 921.)