Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Ladislav Hejdánek (1991)

A) Problém tzv. Uroffenbarung: falešný problém, založený na některých předsudečných předpokladech a navíc na několika konfuzích.
B) Otázka náboženského prožitku na rozdíl od „prožívaného“. Neuspokojivost dosavadní redukce „prožívaného“ na intencionální předmět.
C) Pokud vůbec něco toto slovo znamená, pak jde (resp. musí jít) o sebesdělení „pravdy“ – a to je sice podmínkou každého pochopení z lidské strany, ale v žádném případě není výsledkem, produktem onoho pochopení. Proto zůstává Uroffenbarung předmětně neuchopitelná, nezpředmětnitelná.
D) Rozhodně nelze význam tohoto slova chápat geneticky resp. historicky. Opětovnými redakcemi se určité formulace mohou blížit oné „Uroffenbarung“ (ale také se od ní vzdalovat) – a přitom samu Uroffenbarung nelze ztotožnit s ničím předem daným, jež bude různými formulacemi a jejich úpravami jen „napodobováno“. (Praha, 910602-2.)

Arsén Pohribný (1989)

Od roku 1979, kdy se básník jako stipendista DAAD ocitl v Berlíně, a po roce 1980, kdy se přestěhoval do Paříže, se jeho jméno upevňovalo v evropském kulturním povědomí. Závažně k tomu přispěl zájem francouzských institucí …
Jiří Kolář, tento předchůdce jednoho křídla postmodernismu, bývá oceňován jako mistr praktické analýzy. Málokdo dovede tak rozcupovat zaběhané mechanismy myšlení a představ, sotvakdo se odváží atomizovat díla klasiků jako on. A to proto, aby tříštěním násobil, aby indukoval proud kruté současnosti. Místo obvyklé sémantiky zavádí paradoxní souvislosti. Avšak toto spojení běžného s nevysvětlitelným je dílem poetické syntézy. Kolářových mnohoobrazů se nenabažíte, pokaždé najdete zrnka skrytého a arkánního. Průzkumem světa vizualizačních postupů prohloubil Kolář dosah poetična o několik oktáv.
Neměli bychom ovšem také zapomínat, co znamenaly jeho rady a podněty pro druhé, ani jakou morální oporou jim byla jeho vydavatelská činnost. …
(Další odpovědi Jiřího Koláře, in: Svědectví XXII, 198 9, č. 88, str. 921.)