Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Heidegger a hebrejské myšlení | Hebrejské myšlení
Paul Ricœur
(1980)
Ce qui m´a souvent étonné chez Heidegger, c´est qu´il ait, semble-t-il, systématiquement éludé la confrontation avec le bloc de la pensée hébraïque. Il lui est parfoi arrivé de penser à partir de l´Evangile et de la théologie chrétienne; mais toujours en évitant le massif hébraïque, qui est l´étranger absolu par rapport au discours grec, il évite la pensée éthique avec ses dimensions de relation à l´autre et à la justice, dont a tant parlé Levinas. Il traite la pensée éthique très sommairement comme pensée de valeur, telle que la pensée néo-kantienne l´avait présentée, et ne reconnaît pas sa différence radicale avec la pensée ontologique. Cette méconnaissance me semble parallèle à l´incapacité de Heidegger de fair le „pas en arrière“ d´une manière qui pourrai permettre de penser adéquatement toutes les dimensions de la tradition occidentale. La tâche de repenser la tradition chrétienne par un „pas en arrière“ a´exige-t-elle pas qu´on reconnaisse la dimension radicalement hébraïque du christianisme, qui est d´abord enraciné dans le judaïsme et seulement après dans la tradition grecque? Pourquoi réfléchir seulement sur Hölderlin et non pas sur les Psaumes, sur Jérémie? C´est là ma question. (Note introductive, in: 5349, Heidegger et la question de Dieu, Paris 1980, p. 17.)
vznik lístku: únor 2000
Hotové (myšlenky, duše etc.)
Charles Péguy
(1873-1914)
Existuje něco ještě horšího, než mít špatné myšlenky. Totiž mít úplně hotové myšlenky. Existuje ještě něco horšího než mít špatnou duši a dokonce i než kazit svoji duši. Totiž mít úplně hotovou duši. Dokonce existuje něco ještě horšího než mít zvrhlou duši. Totiž mít duši propadlou zvyku.
(Druhá odvaha, Výbor próz, Edice Expedice, sv. 78, samizdat, str. 69.)
(překládáno ex Note sur M. Descartes, vyd. NRF, p. 1386.)
vznik lístku: duben 2006
Člověk – nedostatečnost | Budoucnost – před námi
Charles Péguy
(1873-1914)
... Vše, co zůstává za námi, je nic ve srovnání s tím, co za námi ještě musí zůstat. A člověk se cítí úplně malý. Tak malinký si připadá tváří v tvář skutečnosti, jako úplně nepatrný človíček. Žasnu nad těmi velkými intelektuály, kteří z hloubky svých polstrovaných křesel pohánějí skutečnost ranami holí. A třeba by to byla i maršálská hůl. Člověk se cítí tak malý, tak úplně nedostatečný. ...
(Druhá odvaha, Výbor próz, Edice Expedice, sv. 78, samizdat, str. 29.)
(překládáno ex: Victor-Marie Comte Hugo, Solvuntur objecta; vyd. NRF, p. 697.)
vznik lístku: duben 2006
Filosofie – velikost
Charles Péguy
(1873-1914)
Vězíme nekonečně pevněji v otroctví hotového než v otroctví zmatku. Snáze nás lapí otroctví hotového než otroctví zmatku. A má mnohem katastrofálnější důsledky. I ve zmatku zasáhne mnohdy šťastný /20/ osud nebo dokonce řád. Ale uprostřed únavy není ani milost, ani pramen. Ze všeho myslitelského zla je zvyk to nejhorší zlo. Kartezianismus plul proti proudu jediného zvyku, potlačil jediný zvyk: zvyk zmatku. Bergsonismus se pokusil postavit na odpor zvyku jako takovému, tedy veškerému organickému i duševnímu zvyku.
Víme, že bitvu lze vyhrát i ve zmatku a právě jeho pomocí: bezhlavě vpřed. Ale nikdy nikdo neviděl, že by únava a stáří omylem zplodily něco svěžího.
(Druhá odvaha, Výbor próz, Edice Expedice, sv. 78, samizdat, str. 16-18.)
(překládáno ex: Note sur M. Bergson et la philosophie bergsonienne; vyd. NRF, pp. 1341-44.)
vznik lístku: duben 2006